Kardinál Beran je zpátky doma, jak jsme si přáli
O osobnosti pražského arcibiskupa kardinála Josefa Berana jsem se prvně dozvěděl někdy v osmdesátých letech za totality. Věděl jsem, že to byl statečný člověk, který trpěl za komunistů.
V listopadu 1989 jsem pak společně se skupinou mladých katolíků z Brna vycestoval do Říma na svatořečení Anežky České. Navštívili jsme také kolej českých bohoslovců Nepomucenum, kde jsme si mohli vybrat publikace z nakladatelství České křesťanské akademie, a já si kromě jiných vzal dílo Velká mše, což je životopis kardinála Berana. Bylo nám však jasné, že na zpáteční cestě můžeme mít velké problémy. Zpátky jsme se vraceli přes Rakousko a hraniční přechod Mikulov, kde čekala pohraniční kontrola. Panovala ještě rudá totalita a hrozilo, že nám policisté důkladně zkontrolují zavazadla, zda z kapitalistické ciziny nedovážíme nedovolený kontraband, a k němu díla exilových autorů patřila. K tomu sice nedošlo, ale někteří účastníci zájezdu včetně mě dostali od strážců hranic vynadáno, že překročili stanovenou dobu pobytu (to tak za komunistů při cestách na Západ bylo). Měli jsme se jít nahlásit na pasové oddělení a vyslechnout tam trest (revoluce nás zachránila). Nicméně vytoužená zakázaná literatura byla převezena.
Knihu o kardinálu Beranovi jsem přečetl jedním dechem a obdivoval jeho statečnost a vyrovnanost, s nimiž dokázal čelit nacistickému a komunistickému zlu. Úžasné byly jeho snášení příkoří a vlídnost, s jakou se choval k těm, kteří ho trápili. Příběh statečného muže mě silně oslovil a také jsem se z knížky dozvěděl, že jeho velkým přáním bylo být pohřben doma v Čechách.
Proto jsem někdy na jaře 1990 zorganizoval petici za převezení ostatků pana kardinála do vlasti. O akci tenkrát informoval deník Lidová demokracie a petiční archy jsem poslal jeho nástupci na pražském arcibiskupství, kardinálu Tomáškovi. Došla mně od něj velmi vlídná, avšak negativní odpověď, že tělo kardinála Berana je uloženo na čestném místě ve svatopetrské bazilice ve Vatikánu mezi papeži a tam by mělo zůstat.
Jsem proto moc rád, že nyní se přání kardinála Josefa Berana splnilo a on navěky spočine na čestném místě ve svatovítské katedrále.