Z Lotyšska mizí ruské peníze

RIGA/PRAHA Rozšíření amerického sankčního seznamu na několik desítek firem a významných Rusů, jako je například hliníkový oligarcha Oleg Děripaska, znamená velký problém pro lotyšské banky. Z těch ve velkém odtékají ruské peníze. Zatímco v prvním čtvrtletí letošního roku činily zahraniční vklady na účtech u lotyšských bank asi sedm miliard eur, minulý čtvrtek to bylo již jen šest miliard eur.

Malý stát, které je členem eurozóny a má dva miliony obyvatel, přitom roky sloužil jako finanční centrum pro klienty ze zemí bývalého Sovětského svazu. Lotyšsko tak de facto plnilo roli finančního mostu mezi Východem a Západem. Jenže kvůli hrozbě pokut musely tamní banky ukončit spolupráci s lidmi a společnostmi na americkém sankčním seznamu.

Spojené státy přistoupily k tvrdému opatření v rámci odvety za údajné vměšování Moskvy do amerických voleb.

Skandálů řeší lotyšský bankovní sektor ale mnohem víc. Nejprve v únoru označilo americké ministerstvo spravedlnosti třetí největší tamní banku ABLV za pračku peněz pro drogové kartely. Navíc ji ještě obvinilo i z porušení sankcí uvalených na Severní Koreu.

Tentýž měsíc pak byl na nějaký čas zadržen šéf lotyšské centrální banky Ilmars Rimnševičs, který měl brát úplatky od jedné z tamních komerčních bank. Právě v souvislosti s všemožnými skandály a problémy poklesly celkově vklady v tamních bankách od poloviny února o 2,5 miliardy eur.

„Úklid“v lotyšských bankách se tak stal před říjnovými volbami pro současnou vládu prioritou. Čelní představitelé země čile spolupracují s americkými úřady a chystají legislativní nápravu.

„Je v našem nejlepším zájmu pročistit finanční sektor co nejdříve. Ve hře není totiž jen naše mezinárodní reputace, ale hraje se i o národní bezpečnost,“prohlásil například minulý týden ministr zahraničních věcí Edgars Rinkevicz.

Ještě do konce dubna by tak vláda chtěla schválit zákon, který by zakázal působení firem s neprůhlednými vlastnickými vztahy a banky by musely s těmito „rizikovými“zákazníky přestat spolupracovat. Právě takzvané skořápkové firmy přitom často slouží k znepřehlední finančních transakcí a toků. Platit by pak měla nová legislativa od května a banky by měly šest měsíců na uvedení nového zákona do praxe.

Pokud k tomu skutečně dojde, stane z Lotyšska země s jedním z nejtransparentnějších finančních systémů na světě. To bude mít samozřejmě dopad na další odliv peněz ze země. Pověst postsovětské finanční centrály, v níž se daří skrývat peněžní toky, tak patrně vezme za své. Byly to přitom před třemi lety právě lotyšské banky, přes které se z moldavských bank „odklonila“do neznáma miliarda dolarů.

Americké sankce proti ruským oligarchům a bankovní skandály způsobily odliv peněz z lotyšských bank. Jen od února to bylo už nejméně 2,5 miliardy eur. „Je v našem nejlepším zájmu pročistit finanční sektor co nejdříve“