Duka rezignuje. Kdo ho nahradí?
PRAHA Včera oslavil kardinál Dominik Duka narozeniny. Vzhledem k tomu, že byly sedmdesáté páté, musel zároveň poslat do Vatikánu rezignační dopis. Právě tři čtvrtě století je kanonický věk, ve kterém mají církevní funkcionáři odejít do důchodu. Neznamená to ovšem automaticky, že by Duka skončil jako arcibiskup pražský a primas český. Záležet bude minimálně na dvou faktorech.
Tím prvním a klíčovým je výběr kardinálova nástupce. „V tomto případě není situace úplně jednoduchá, protože tady zatím není vyprofilovaná osobnost, o které bychom mohli říct, že to nástupce bude,“řekl LN církevní historik Jaroslav Šebek.
O možných nástupcích se už hovoří. V minulosti se hodně mluvilo například o Janu Baxantovi, který je zástupcem spíše konzervativní části církve. Jeho jméno se skloňovalo v době, kdy se rozhodovalo o nástupci Miloslava Vlka, tedy o Dukovi. Baxantovi však bude letos v říjnu sedmdesát, a tak by za dalších pět let psal stejný rezignační dopis jako teď Duka.
Podle Šebka se mluví také Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka o královéhradeckém biskupovi Janu Vokálovi. Nejčastěji skloňovaným jménem je ale plzeňský biskup Tomáš Holub. „Má zatím jen dvouletou biskupskou zkušenost a je poměrně mladý. Je ale výraznou osobností současné církve,“míní Šebek a dodává, že Duka měl před svým jmenováním za sebou už výraznou biskupskou zkušenost a teologická vystoupení.
O nástupci se přitom rozhoduje v podstatě v tajnosti. Papežský velvyslanec se ptá biskupů, kněží i laiků na jejich názory. Do Vatikánu pak posílá tři jména. Jedno z nich vybere prefekt kongregace a předloží ho papeži, který se pak sám o následovníkovi rozhoduje. Pro to všechno platí přísná pravidla, přičemž jedno z nich je i to, že se nic nesmí vyzradit.
Právě to, že zatím není o ná- stupci jasno, patrně povede k tomu, že papež František mandát Dukovi prodlouží. To se ostatně v minulosti u jeho předchůdců stalo, a to třeba v případě Františka Tomáška i zmíněného Vlka. Ten zažádal o rezignaci v roce 2007, v úřadu však zůstal až do roku 2010.
„Jsou i příklady, kdy se papež rozhodl funkci neprodloužit. Jde také o to, jaké vzájemné vztahy jsou mezi papežem a arcibiskupem. Například loni velmi rychle přijal rezignaci prefekta kongregace pro nauku víry Garharda Ludwiga Müllera. Byly mezi nimi tenze,“popisuje Šebek.
A tím se dostáváme k druhému faktoru – vztahu mezi papežem a Dukou. Primas český patří spíše ke konzervativnímu proudu, kriticky se vyjadřoval například k tématům islámu či uprchlíků, přičemž papež František v tomto případě zastává liberálnější postoje.
„Kardinál Duka se teď výrazně zviditelnil převozem ostatků kardinála Josefa Berana. A docela nečekaně se postavil proti prezidentu Zemanovi. To je zajímavá věc posledních dnů, protože kardinál Beran byl do jisté míry reflektován i při současných politických debatách,“říká Šebek s tím, že osobně je toho názoru, že papež Dukovi funkci prodlouží.
Právě vztahy arcibiskupa pražského a prezidenta Miloše Zemana je něco, co je Dukovi často vytýkáno. Ovšem nejen k Hradu, ale k politikům obecně. Faktem ale je, že i díky tomu se mu podařilo dotáhnout do konce jednání o církevních restitucích.
Kvůli příchylnosti k Zemanovi a Dukově kritice vůči uprchlíkům ostatně i odešel nedávno do Vatikánu dopis podepsaný stovkou českých katolíků. Žádají v něm, aby papež Dukovi mandát neprodloužil. Příznačné bylo, že vzápětí napsal Františkovi dopis i Zeman, a to na Dukovu podporu.
O to větším překvapením bylo, když Duka minulou sobotu prezidenta výrazně kritizoval. Z Vatikánu se zrovna s velkou slávou přivezly ostatky kardinála Josefa Berana, kterého ze země vyhnal komunistický režim. Při mši, kterou Duka sloužil právě za Berana, prezidentovi vyčetl, že jako vůbec první hlava státu v polistopadové historii přijel na sjezd komunistické strany. A k soudruhům promlouval ve stejnou chvíli, kdy probíhala slavnostní ceremonie ve Vítu.