Plíseň straší (nejenom) rosničky

Slovo rosnička se stalo synonymem pro televizní hlasatelku počasí, což naznačuje, že žáby jsou nám docela sympatické. Jinou věcí je, jestli by tyto sympatie mohly být oboustranné.

Na mnoha místech světa by žáby z lidí úplně nadšené nebyly (kdyby tedy z toho měly rozum). Rozšířila se tam totiž plíseň s příšerným názvem Batrachochytrium dendrobatidis. Její příbuzní živočichům až tolik nevadí, ale tahle plíseň se vyvinula do podoby zabijáka. V těle obojživelníků vylučuje chemické látky, které vedou k rozpadu bílých krvinek. A protože bílé krvinky jsou součástí imunitního systému, snižuje se obranyschopnost zasaženého jedince. Od osmdesátých let 20. století takto uhynula spousta žab a dalších obojživelníků. Teprve koncem devadesátých let byla jako viník odhalena plíseň Batrachochytrium dendrobatidis.

EKOPOHLED

Proč živočichům nevadila dřív? Genetické rozbory ze začátku tohoto století naznačily, že zmutovala, s vysokou pravděpodobností v důsledku masového obchodu s obojživelníky převáženými po světě. Plíseň tím dostala šanci nabrat na nebezpečnosti v kontaktu s novými podněty.

Lidé žábám pomoci nedovedou. Z Panamy však nyní přicházejí zprávy, že si žáby začínají pomáhat samy. Tam se nebezpečná plíseň dostala až v roce 2004 a taky zdevastovala stavy obojživelníků. Nicméně mezinárodní vědecký tým teď ve vědeckém časopise Science popsal, že se situace mění. Z dvanácti druhů žab, o jejichž vývoji mají vědci informace, se u devíti druhů jejich počty opět zvýšily na původní množství. Zbývající druhy mají stále smůlu.

Plíseň je přitom stále přítomná a testy ukázaly, že pro jiné druhy je pořád vražedná. Vědci tedy předpokládají, že tyto žáby si proti ní vytvořily odolnost – není zatím zcela jasné jak.

Stejně tak ještě nevíme, jestli se takto začínají bránit i žáby jinde ve světě a jestli by u nich vědci nemohli iniciovat vznik obdobného obranného mechanismu, který by snad napravil už způsobené škody.