Špatná výživa škodí sportujícím dětem

Koukalová není sama. Českému sportu chybí systém vhodného stravování. Trpí mládež, ale i reprezentanti

PRAHA Pětkrát týdně dvouhodinový trénink, každý druhý víkend závody. Dnes sedmnáctiletá Eva sportuje od šesti let a v tělocvičnách tráví podstatnou část svého času. „Jediné, co se za tu dobu od svých trenérů dozvěděla o tom, jak by se měla stravovat, bylo konstatování, že nejlepším jonťákem je pivo. Možná na tom dokonce je i něco pravdy, ale asi není nejvhodnější právě tohle říkat dětem,“myslí si její matka. Nepřála si zveřejnit své jméno, protože proti dceři nechce popudit vedení klubu, který má ráda.

Na závodech je to prý ještě horší. Otevřené jsou jen bufety pro diváky, kde se prodávají párky v rohlíku a tatranky, v lepším případě polévka nebo trvanlivé bagety. Po turnaji se nakonec všechny týmy sejdou v prvním fastfoodu na dálnici.

To, co popisuje, je v českém sportu spíš typické než ojedinělé, nejhorší situace je v menších klubech. Dětskou sportovní výživou se téměř nikdo nezabývá.

Problém se ale týká i některých reprezentantů. Biatlonistka Gabriela Koukalová se svým příběhem, jak ji trenérova poznámka na adresu jejích proporcí dohnala až k bulimii, není jediná. Olympijská medailistka, překážkářka Zuzana Hejnová potvrdila, že spe- cialistu na výživu vyhledala jen z vlastní iniciativy, když pátrala po možnostech zlepšování. „Náš atletický svaz výživu nepodporoval, je to jen na jedincích, jestli do sebe vloží finance tímhle směrem,“říká Hejnová.

Že jde o systémový problém a dlouhodobě podceňovanou oblast, potvrzuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Pokračování na straně 2 Více v příloze RELAX na straně 31