Historický krok na hranici
Společný přechod hranice se sice zřejmě zapíše do dějin, k tomu, aby na Korejském poloostrově zavládl mír, ale vede ještě pořádně dlouhá cesta. Úsměvy a vlídnými slovy ani jedna ze stran při včerejším jednacím maratonu nešetřila. Konkrétní návrhy k slibované „denuklearizaci“poloostrova však nepadly.
Deklarace, kterou severokorejský vůdce Kim Čong-un a jihokorejský prezident Mun Če-in podepsali, se pouze zmiňuje o tom, že Pchjongjang a Soul se shodly na „postupném odzbrojení“. Nese se tak v podobně vágním duchu jako prohlášení severokorejského režimu z minulého pátku. Ten po setkání vládnoucí Korejské strany práce překvapivě oznámil, že pozastavuje své jaderné a balistické zkoušky a že uzavře testovací zařízení. O tom, co se má stát s existující výzbrojí, ovšem nepadla žádná zmínka. Ani o tom, co za takový ústupek Severní Korea případně bude chtít.
Není žádným tajemstvím, že dlouhodobě jakýkoli krok tímto směrem podmiňuje stažením amerických sil z Jižní Koreje. V současnosti země hostí na 30 tisíc amerických vojáků jako garanci bezpečnosti. Formálně totiž se Severem zůstávají ve válečném stavu. Země dodnes nepodepsaly mírovou smlouvu, pouze dohodu o příměří.
Domluví se po 65 letech na míru?
V deklaraci nicméně nyní obě strany naznačily zájem dosáhnout úplného smíru ještě do konce roku. Dohodly se také na obnovení setkání rodin rozdělených korejskou válkou, a to v polovině srpna při příležitosti výročí osvobození Korejského poloostrova od Japonců. Většina z odloučených příbuzných je v hodně pokročilém věku, mnozí se shledání již nedočkali. Poslední takové setkání se uskutečnilo v říjnu 2015. Doposud Pchjongjang jejich obnovení podmiňoval tím, aby mu Soul vydal dvanáctku Severokorejců, kteří předloni hromadně uprchli na jih ze severokorejským režimem provozované restaurace v Číně.
Vedle toho deklarace obsahuje také příslib, že obě strany k prvnímu květnu ukončí propagandistické vysílání z tlampačů umístě- ných na hranici nebo že na podzim zamíří pro změnu jihokorejský prezident Mun Če-in do Pchjongjangu. Země chtějí rovněž otevřít styčný úřad v oblasti Kesongu, industriální zóny na severu, kde na dohled od demarkační linie pracovali severokorejští dělníci pro víc než stovku jihokorejských firem. V reakci na pokračující zbrojení Severní Koreje se ale z komplexu v únoru 2016 Jihokorejci stáhli. Pchjongjang tím přišel o cenný zdroj financí.
KLDR: Na tahu je Washington
Zatímco Kim Čong-un jednal na jihu, severokorejská státní agentura KCNA, plně podléhající režii vládnoucí partaje, naznačila, jakou „protislužbu“by mohli Severokorejci za svoji olivovou rato- lest chtít. V editorialu, který zveřejnila v den ostře sledovaného setkání, vyzvala k jasné akci Spojené státy. Konkrétně ke snaze uvolnit utahující se sankční smyčku a stoupající mezinárodní tlak.
„Hlas celého světa říká, že (USA) by neměly promeškat tuto příležitost a měly by přijít s upřímnou odezvou poté, co (Severní) Korea učinila bezprecedentní, histo- rické rozhodnutí,“uvedl státní tisk s odkazem na páteční náhlý obrat Kimova režimu. A nejen na něj. Nynější summit byl předehrou k další historické schůzce. Koncem května či začátkem června se má Kim Čong-un sejít s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10