Družstevní benzinky rostou
Čerpací stanice obchodních řetězců sice tvoří jen zlomek pump, ale jejich prodeje jsou zhruba dvojnásobné
PRAHA Dohromady jen necelých 80 benzinek provozují u svých prodejen obchodní řetězce. Jde sice o pouhý zlomek z celkového počtu zhruba 4000 veřejných čerpacích stanic v Česku, jenže každá pumpa stojící u hypermarketu prodáměsíčně podle údajů ministerstva průmyslu 400 až 500 tisíc litrů pohonných hmot, což je zhruba dvojnásobek průměru.
Přibudou další
Zatímco ale Globus, Tesco, Albert aMakro svou nabídku benzinu a nafty v nejbližší době navzdory vysoké poptávce rozšiřovat nehodlají, Svaz českých amoravských spotřebních družstev (Skupina COOP) ve svých plánech s novými pumpami počítá. A to přesto, že čerpací stanice COOP mají prodeje nižší než ty hypermarketové – jejich obchody jsou menší a většinou se jedná o vesnické nebo maloměstské prodejny.
Svaz aktuálně sdružuje 47 družstev provozujících kolem 2900 prodejen, palivo lze ale čerpat jen u desítky z nich. Na rozšíření pumpařského byznysu se chystá konkrétně obchodní družstvo Konzum v Ústí nad Orlicí, které nyní provozuje u tří svých prodejen koncept automatických čerpacích stanic COOP 24. Jedná se o jednoduchá zařízení fungující nonstop pro veřejnost za přijatelné ceny, bez obsluhy a bez širších služeb. Členové družstva mají slevu.
„Prodej pohonných hmot se nám osvědčuje, počítáme proto s rozšířením stanic u několika dalších prodejen,“potvrdil pro LN ředitel družstva Miloslav Hlavsa.
V úspěšném příběhu čerpacích stanic hraje hlavní roli nízká cena benzinu a nafty, jež obchodní řetězce nakupují od největších do- davatelů u nás – Unipetrolu, koncernu MOL a státního Čepra. Příznivá cena, pohybující se díky minimální marži na úrovni lacinějších tradičních pump u nás, láká řidiče. A když už přijedou natankovat, leckdy také současně zaví- tají do samotného obchodu. A naopak.
Nízká cena, vysoké prodeje
K nejlacinějším patří pumpy hypermarketů Globus. Německý řetězec byl v Česku první, kdo začal vedle své prodejny nabízet i pohonné hmoty – v roce 1996 v Brně. Dnes má u nás celkem 15 prodejen a pumpa stojí u každé z nich. Poslední vyrostla v roce 2011 v Havířově. „V případě další expanze chceme zákazníkům vždy spolu s novým hypermarketem nabídnout i čerpací stanici,“říká mluvčí Globusu Pavla Hobíková.
Albert, který provozuje dnes po Česku přes 300 prodejen, otevřel svou první pumpu před 20 lety. „Čerpacích stanic máme dvě desítky a s výjimkou Karlovarského a Jihočeského kraje jsou po celé republice,“uvedl Jiří Mareček, mluvčí společnosti Ahold, pod niž Albert patří.
Karlovy Vary jsou místem, kde v roce 2005 otevřel svou první benzinku obchodní řetězec Tesco, kterému u nás patří přes 200 prodejen – z toho více než 90 hypermarketů. Benzinky provozuje dnes u celkem 17 z nich.
Ani Makro nemá pumpu u každé prodejny. První čerpací stanici otevřel tento velkoobchodní řetězec v roce 2004 v Ostravě. Dnes má po Česku 12 stanic, chybí ale jen u jedné prodejny – v Karlových Varech. V Makru lze nakupovat jen na základě zákaznické registrace, což ale neplatí pro tankování paliva. Pumpy fungují jako doplňkový prodej a jsou k dispozici pro každého řidiče.
Makro se ale jako jediný z obchodních řetězců pustil do spolupráce s plynaři a od loňska buduje u svých pump stojany na stlačený zemní plyn CNG – ve spolupráci s českým lídrem v prodeji CNG společností Bonett.