Putin chce nový atlas světa
Rusko se cítí být nedoceněno, opomíjeno a jeho objevy jsou nespravedlivě zesměšňovány. Je tomu tak ve vědě a nyní nově i v geografii. Přinejmenším jsou o tom přesvědčeni v Kremlu.
MOSKVA/PRAHA Pravdivý, nefalšovaný a opravdově ruský. Takový by měl být nový atlas světa podle ruského prezidenta Vladimira Putina. V pátek 27. dubna to na zasedání Čestné rady Ruské geografické společnosti, které předsedá, oznámil poněkud udiveným váženým členům a hned je vybídl, aby začali s přípravou. Jde mu především o správné geografické názvosloví neboli o návrat ruských názvů takovým oblastem a místům, které podle něj objevili Rusové. „Narážíme dnes na situace, kdy ruské názvy, které dávali objektům ještě v minulých stoletích i desetiletích naši cestovatelé a vědci, jsou postupně vytěsňovány z map světa a stírá se i povědomí o vkladu Ruska do průzkumu planety a rozvoje vědy… Nemáme právo to opomíjet a nereagovat na překrucování historické a v tomto případě geografické pravdy a spravedlnosti,“citovala Putina ruská vládní agentura TASS.
Prezident Putin konkrétně zmínil Antarktidu, odkud prý zcela zmizela původní jména, jež mnohým místům dali především dva slavní ruští cestovatelé: admirál carské flotily Michail Lazarev a důstojník carského námořnictva a kartograf Faddej Bellingshausen. Oba vedli první ruskou expe- dici v letech 1819 až 1821 s cílem potvrdit či vyvrátit hypotézu o existenci dalšího kontinentu.
Bellingshausenů jako máku
Zejména po spoluobjeviteli Antarktidy Bellingshausenovi, jehož jméno ovšem nezní zrovna rusky, byla pojmenována řada míst na novém kontinentu i v jeho okolí. Rusové si na tom zakládali i přesto, že mořeplavec Bellingshausen se narodil v roce 1778 rodině baltských Němců na ostrově Saaremaa (dnes patří Estonsku). Tehdy patřilo toto území do ruského impéria a Bellingshausen byl jeho řádným občanem. Navíc dosti loajálním, vždyť sloužil ruskému státu až do své smrti v roce 1852. Bylo po něm pojmenováno mimo jiné Bellingshausenovo moře v Jižním oceánu, Bellingshausenův ostrov, na Ostrově krále Jiřího funguje Bellingshausenova stanice, na Měsíci se najde Bellingshausenův kráter, a dokonce existuje i planetka 3659 Bellingshausen. Ruský prezident však přesto tvrdí, že jména připomínající um a hrdinství ruských pionýrů z veřejného prostoru a geografických materiálů prakticky vymizela.
Putinovi ale nejde jen o poně- kud nerusky znějícího Bellingshausena, ale také o typicky ruské názvy řady ostrovů v širším okolí Antarktidy. To je příklad neobydlených ostrovů dnes většinově nazývaných Jižní Shetlandy. Ty sice Rusové přímo neobjevili, ale když kolem nich již po jejich pojmenování anglickými mořeplavci pluli, přiřkli jim vlastní jména. „Dnes už jen málokdo ví, že původní historický název ostrova Smith je Borodino, že ostrov Snow je Malyj Jaroslavec a tak dál a tak podobně,“prohlásil ruský prezident s jistotou.
Protože Putinova přání jsou většinou bezezbytku a bleskově plněna, lze očekávat, že nový atlas světa plný ruských názvů se objeví velmi rychle. Zda ho učiní povinným na školách, zatím jisté není. V takovém případě by ale ruští studenti mohli mít jisté potíže při cestování nejen po jižní polokouli. Na vytvoření atlasu se budoumuset kromě zeměpisců podílet i experti ministerstva obrany. Protože jak uznal i sám Putin, ruské názvy často vymizely i proto, že za éry Sovětského svazu vládla utajovací mánie a sovětské mapy sloužily spíš kmatení nepřítele než k orientaci. Ruský prezident nyní vyzval ministerstvo obrany, aby kartografické podklady odtajnilo. „Utajení mnoha map zjevně zastaralo a vypadá archaicky,“konstatoval Putin. Poznámka k tématu na straně 10