Klíč k úspěchu jsou pozemní síly
PRAHA Prvořadým úkolem armády je přezbrojení 7. mechanizované brigády, modernizace vzdušných sil a snížení závislosti na Rusku. Přechod od sovětské techniky a paralelní navyšování armádních rozpočtů, které mají brzy překročit 100 miliard korun, se však neobejdou bez potíží. „Jestliže dnes dáváme sekci vyzbrojování na ministerstvu obrany 150 či 200 požadavků, za dva roky jich bude násobně více. Musíme společně pracovat na rozšíření kapacit tohoto pracoviště,“uvedl generálporučík Aleš Opata, nový náčelník generálního štábu.
V rozhovoru pro LN dále připustil vznik výsadkového pluku. „Armáda má dnes dvě brigády a operační tempo je velmi vysoké. Třetí manévrový prvek by nám umožnil to tempo rozmělnit.“
Válečný veterán z misí na Balkáně a v Afghánistánu měl možnost stanout v roli náčelníka generálního štábu už před třemi roky. Tehdy však dal přednost práci v belgickém velitelství NATO, které právě procházelo zásadním přehodnocením bezpečnostních hrozeb. Včera se „paragán“Opata, který tvrdí, že špatné vtipy o výsadkářích vlastně nezná, ujal nejvyšší funkce v české armádě.
LN Jakou armádu chcete mít, až budete za čtyři roky končit funkční období?
Armáda je otevřená všem lidem, kteří mají zájem se osobně podílet na obraně státu. My pro ně musíme mít armádu, která je moderně vyzbrojená a připravená čelit hrozbám 21. století. Kdybych to měl v kostce uzavřít, za mě je to o tom, aby byla armáda moderní a vybavená všemi prostředky k vedení bojové činnosti při obraně ČR.
LN Kdo je podle vás pro Česko nepřítel?
Dnes hovoříme o komplexním bezpečnostním prostředí a hrozbách. Před pár lety to bylo do jisté míry předvídatelné prostředí. To už neplatí. K hrozbám patří na prvním místě terorismus, na druhém místě neregulované migrační vlny, které postupují do Evropy z Blízkého a Středního východu a Afriky. Pochopitelně se mezi hrozby dají zařadit geopolitické zájmy Ruské federace a zvyšování jejích bojových schopností, které se dějí na hranicích Severoatlantické aliance, energetická závislost nebo proliferace zbraní hromadného ničení. Další velmi silnou hrozbou je oblast kybernetické domény od informačních operací, fake news až po kybernetické útoky na klíčovou infrastrukturu státu. Vyjádřeno dvěma slovy – hybridní hrozby.
LN Podporujete myšlenku vzniku třetí brigády, o níž se mluví?
Co se týká toho, jak by měla armáda vypadat, máme jasno. V roce 2015 vláda schválila koncepci výstavby a rozvoje armády. Pokud chceme dosáhnout vytčených cílů, je třeba priority dodržovat. Mezi ně na prvním místě patří přezbrojení 7. mechanizované brigády, což je celý komplex úkolů ve vztahu k modernizaci pozemních sil. Dále jsou to úkoly k modernizaci vzdušných sil a snížení závislosti na Rusku. Co se týká třetího manévrového prvku, jak dnes třetí brigádu nazýváme, chceme ho vytvořit, protože to v mnoha ohledech zapadá do konceptu navyšování počtů bojových jednotek. Armáda má dnes dvě brigády a operační tempo je velmi vysoké. Především v zahraničních operacích, různých hotovostních silách a výcviku v ČR. Třetí manévrový prvek by nám umožnil to tempo doopravdy rozmělnit a vytvořit dostatečné podmínky, aby vojáci mohli cvičit, aby plnili úkoly a také mohli regenerovat. Zároveň posílí schopnosti bojových jednotek.
LN Jak by onen třetí manévrový prvek měl vypadat?
Uvažujeme o vytvoření výsadkového pluku, jehož základem by se stal 43. výsadkový prapor v Chrudimi. Tím se nám otevřou nové možnosti pro zvýšení rekrutace a rozšiřování počtu armády.
LN Vojáci nám říkali, že chtějí plnohodnotnou brigádu, vy však mluvíte o rozšíření praporu na pluk, to úplně přání zezdola neodpovídá…
Obrana státu se neřídí zezdola, ale politickým zadáním. Výsadkový pluk bude zařazen do kategorie sil okamžité reakce. To znamená, že armáda bude mít prostředky a schopnosti, které je možné aktivovat a přesunout velice rychle v čase. Na těchto typech jednotek ostatně stojí koncept sil velmi rychlé reakce NATO. Druhá kategorie sil bude 4. brigáda rychlého nasazení jako lehká brigáda. Třetí kategorii v podobě těžké mechanizované brigády bude tvořit 7. mechanizovaná brigáda. Tím armáda získá komplexní a vyvážené portfolio sil.
Kdybychom stavěli třetí plnohodnotnou brigádu, tak ji budeme stavět na zelené louce, což by představovalo časové rozsáhlé období. Trvalo by to devět možná deset let. Musela by se nakoupit kompletní technika, postavit nové kasárna a další věci, aby vojáci měli kde být. Chci ve funkčním období dosáhnout rychlých efektů, které posílí schopnosti bojových jednotek k obraně státu. U výsadkového praporu je to jednodušší, protože jednotka už existuje, je začleněna do sil rychlé reakce, působí v zahraničních operacích a lze na ní nabalovat další úkoly. Počítáme s navýšením jejího stavu o asi 1000 vojáků. LN Je to i levnější varianta?
Je to pochopitelně levnější varianta, protože nároky na vybavení výsadkářů jsou podstatně nižší než na výstavbu mechanizované brigády.
LN Kolik vojáků by mělo za čtyři roky v armádě sloužit?
Máme stanovený milník 2020, kdy bychom se měli pohybovat okolo 20 tisíc vojáků a o pět let později bychom se měli přiblížit počtu 25 tisíc. Další úkol je výstavba aktivních záloh. V roce 2025 bychom měli dosáhnout počtu 5000 lidí v rámci aktivních záloh.
LN Je možné toho dosáhnout vzhledem k tomu, s jakými dalšími bezpečnostními sbory na trhu práce si konkurujete?
Armáda je složka, která má veřejnosti co nabídnout. V posledních třech letech se rekrutace daří. V náborových kampaních ročně nabíráme dva tisíce lidí. Armáda je stále populární.
LN Jak chcete naopak zajistit, aby vám neodcházeli zkušení vojáci, kteří prošli zahraničními misemi, a armáda tak nepřišla o bojové zkušenosti?
Nemyslím si, že mizí. Odcházeli v době, kdy se snižoval rozpočet armády, který byl pod hranicí jednoho procenta. Služba se stala velmi kostrbatou a neatraktivní. Nebyl dostatek munice. Měli jsme problémy s udržitelností techniky. To byl impulz, kdy lidé odcházeli. Dnes jsme v odlišné situaci. Do- chází ke změně bezpečnostního prostředí. Máme garantované finanční prostředky. Rozpočet armády se pozvolna navyšuje, v čemž máme podporu vlády a všech parlamentních stran. Pohybujeme se směrem k tomu, abychom v roce 2020 dosáhli rozpočtu 1,4 procenta HDP a následně dvou procent. To odstartovalo obnovu bojeschopnosti armády. Lidé s bojovými zkušenostmi dnes prorůstají systémem. Nastavil to už můj předchůdce. Více jak 60 procent lidí na generálním štábu má bojové zkušenosti a u bojových jednotek je to ještě výraznější. Vezměte si, že jsme poprvé byli nasazeni v UNPROFOR v roce 1992 a následně v dalších operacích po celém světě. V Afghánistánu jsme byli deset let. To se nutněmusí někde projevit.
LN Podle výhledů bymělo ministerstvo obrany už za dva roky hospodařit s 90 miliardami korun, a o pár let později dokonce s více než 110 miliardami. Dokážete peníze utratit smysluplně?
Když použijete slovo utratit, vyvolává to ve mě pocit, že nevím, co s tím. Armáda ale peníze neutrácí. Prostředky jsou určeny pro resort obrany obrany a armáda definuje své požadavky. Nebudu zastírat, že máme problémy s akvizičním procesem. Že máme nedostatek vyškolených lidí, kteří by to uměli. Máme problémy s administrativní a byrokratickou prací. Čím je projekt dražší, tím je složitější a je časově náročný. LN Hovoříte o obraně, nebo o generálním štábu?
Armáda akvizice nedělá. Zabezpečuje je pro nás ministerstvo.
LN Často se ale objevuje, že problémy vznikají i na generálním štábu, který není schopný specifikovat požadavky tak, aby podle toho bylo možné vypsat zakázku. Dodáváte sekci vyzbrojování na ministerstvu obrany dobré podklady ke strategickým zakázkám?
Lidé, kteří kteří připravují podklady, jsou specialisté, již mají za sebou zkušenosti z bojových operací. Mají zkušenosti z Afghánistánu. Mají mnoho odpracováno, odlétáno a nacvičeno. Kdybych to vzal na svém příkladu, kdybych měl definovat ruční zbraň či jaké chci bojové vozidlo pásového typu, tak na základě svých zkušeností a vším, čím jsem prošel, vám přesně řeknu, jaké auto chci. Jako vojáci veli- ce přesně víme, co chceme. Problém se generuje po zadání.
Nový náčelník generálního štábu Aleš Opata v rozhovoru pro LN představil plány s armádou.
LN V čem?
Uvedu příklad. CASEVAC je jedna ze schopností, které má zabezpečit vrtulník. Ve vojenském slangu se tím rozumí nouzová evakuace raněných. To znamená, že zraněné vojáky naložíme do vrtulníku, který na to není speciálně určen. Není to vrtulník letecké záchranné služby. Abychom požadavky promítli do zadání soutěže, musíme přesně říci, jaká nosítka, s jakými rozměry a způsobem uchycení by měla mít. A tím začíná ta mravenčí práce mezi zadavatelem a uživatelem. Musíme prostě najít společnou řeč, aby byla zakázka správně zadána. Je to týmová práce, ale někdy to skřípe.
LNO problémech s nákupy tedy ještě uslyšíme...
Rizika v oblasti pořizování techniky vidím v nedostatku odborného personálu. Čím větší bude rozpočet ministerstva obrany, tím více bude přicházet požadavků na nákupy. Jestliže dnes dáváme sekci vyzbrojování 150 či 200 požadavků, za dva roky jich bude násobně více. Musíme společně pracovat na rozšíření kapacit tohoto pracoviště.
LN Co chybí armádě z pohledu moderní techniky?
Za mě je jednoznačnou prioritou posilování a modernizace pozemních sil a snižování závislosti na Rusku. Vím, že to může znít jako klišé, ale pozemní síly jsou v armádě největší. Je na nich postavena obrana státu. Tam musíme upřít pozornost. Vzdušné síly a protivzdušná obrana jsou prvky, které pozemní síly doplňují. Klíčem je proto přezbrojení 7. mechanizované armády, která dnes stojí na vozidlech sovětského typu BVP II. Ty jsou za hranicemi životnosti. Jeden z našich úkolů v NATO je vystavět a připravit k pohotovosti do roku 2026 brigádu těžkého typu. Na to se nabalují ostatní schopnosti, jako je například palebná podpora. Mluvíme o novém děle a další podpůrné a speciální technice. Dále je to letecká podpora, kde se bavíme o víceúčelovém vrtulníku. Klíč k úspěchu jsou ale pozemní síly.
LN Kdy by měla v armádě jezdit nová bojová vozidla pěchoty, která nahradí ta sovětská?
Akviziční proces u strategických zakázek je poměrně složitý. Uplynulé tři roky probíhala příprava, kdy armáda definovala požadavky. To jsme ukončili. Nyní se projekt překlápí do akvizičního procesu, což se děje mimo armádu cestou sekce pro vyzbrojování ministerstva obrany. Všichni ale vnímáme, že to není jen projekt armády, ale také ministerstva obrany a že jsme úkol dostali od vlády. Znovu opakuji, že je to týmová práce. Podle našich plánů by první dodávky vozidel měly začít v roce 2020. Celkem jich je asi 210. Nárůst bude postupný. Měl by trvat až do roku 2025. Rád bych první vozidla v armádě viděl někdy za dva roky.
CVeílcýerčotzěhtoevnoar najdete na