Integrační kurz mnozí nezvládnou
Pro cizince je znalost jazyka považována odjakživa za podmínku pro integraci do společnosti. Platí to i pro téměř milion uprchlíků, jenž dorazil v letech 2015 a 2016 do Německa, ale především pak pro ty, kteří mají šanci získat azyl. Stát jim financuje jazykové kurzy, za což jenom loni vynaložil 610 milionů eur (v přepočtu 15,5 miliardy korun). Jak ale uvedl nedělník Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS), neexistuje důsledná kontrola, zda běženci na půlroční integrační kurzy docházejí. S tím pak souvisí i nízké procento úspěšnosti při závěrečných zkouškách.
V roce 2017 se integračních kurzů zúčastnilo téměř 340 tisíc lidí, z nichž necelých 290 tisíc vydrželo až do konce. Na požadovanou jazykovou úroveň B1 dosáhlo ale pouze 48,7 procenta účastníků, znalosti dalších čtyřiceti pro- cent byly na nižší, avšak nedostatečné úrovni A2 a zbytek neuspěl vůbec. O rok předtím byla situace podobná: ze 340 tisíc běženců jich pouze sto tisíc splnilo požadovanou úroveň B1.
V rámci integračního kurzu musejí běženci absolvovat 600 hodin jazykové přípravy, dalších 100 hodin je věnováno německým reáliím. Kurz je zakončen zkouškou, a kdo u ní uspěje, dostane certifikát o absolvování integračního kurzu, což může pomoci při následném hledání práce.
Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) vysvětluje nízkou kvótu úspěšnosti i tím, že běženci ve svých domovských zemích často nenavštěvovali žádnou klasickou školu, a je jim tudíž cizí nutnost učit se slovíčka nebo gramatiku.
„Je třeba vycházet z toho, že velká část vynaložených prostředků vyšla naprázdno,“uvádí se ve zprávě Spolkového účetního dvora. Ten namátkově zkoumal 528 integračních kurzů, u nichž na konci absentovala více než polovina přihlášených.
FAS upozorňuje na to, že nedůslednou kontrolu mohou zneužívat i některé školy nabízející integrační kurzy. Pro ně se jedná o lukrativní zakázku: od státu obdrží za každou odučenou hodinu na žáka 3,90 eura (asi 100 korun). Pokud ale frekventanti nedorazí a neomluví se, stát nezaplatí nic. Je proto v ekonomickém zájmu škol vykazovat co nejvyšší účast bez ohledu na skutečnost.