Našim kostem pohyb svědčí

Výskyt osteoporózy v evropských zemích se dost podstatně liší, proč tomu tak je, ale zatím nikdo přesně neví. Česká republika se v současné době nachází v horní třetině pomyslného žebříčku.„Některé důvody tohoto stavu známe,“říká profesor Vladimír Palička, předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu České lékařské společnosti J. E. Purkyně a vedoucí osteologického centra v Hradci Králové. „Především je to malá tělesná aktivita, nezdravý způsob života včetně kouření a nedostatečné zásobení vitaminem D.“

Problém se dlouho skrývá

Ještě závažnější a alarmující je ale podle jeho slov to, že máme jednu z nejvyšších „podléčeností“v Evropě. Jinak řečeno jen malé procento nemocných dostává odpovídající péči a léčbu. Souvisí to především s tím, že tato nemoc dost často dlouho nebolí ani se nijak neprojevuje. Upozorní na sebe až ve chvíli, kdy je kost už výrazně poškozená a zlomí se i při sebemenším úrazu.

Také paní Milada z Prahy zpočátku vůbec netušila, že má osteoporózu. „Napadlomě to až při jedné z přednášek univerzity třetího věku,“říká. „Přednášející nám popisoval příznaky této nemoci a já si uvědomila, že nejméně tři z nich mám.“V té době měla totiž už za sebou dvě zlomeniny zápěstí, trápily ji bolesti zad a její postava se nápadně zmenšila. Lékaři z osteocentra, za kterými se vypravila, pak její podezření potvrdili. Dnes už s touto nemocí žije patnáct let, díky léčbě a pravidelným kontrolám se jí úspěšně daří držet osteoporózu na uzdě. Ale zdaleka ne každý přijde tak jako ona k lékaři v době, kdy je ještě možné zahájit účinnou terapii. Pacienti mnohdy prodělají opakovaně zlomeniny předloktí či obratle, aniž by měli tušení o tom, že souvisejí s řídnutím kostí. Zlomenina se „vyléčí“operativně, zasádruje či jinak zafixuje, ale choroba, která ji způsobila, pokračuje dál.

Stopnout další zlomeninu

Mnozí lidé vnímají kosti pouze jako nosiče svalů, ve skutečnosti však jde o velmi živý metabolický orgán, jenž s námi žije i stárne. Kosti po celý život podléhají přestavbě a drobným opravám. Jestliže se proces neustálé obnovy naruší a přibude poškození, změní se pevnost i kvalita kostí, stávají se zranitelnějšími a snáze se poškodí.

Svou roli při tom hraje nejenom genetika, ale také věk. Zvýšené riziko hrozí především starším lidem, kteří mají k tomuto onemocnění rodinné dispozice. Zejména pak ženám po přechodu, u nichž dochází k rychlému úbytku ženských pohlavních hormonů, které poskytují kostem ochranu. Kosti pak v období klimakteria řídnou a bývají náchylnější ke zlomeninám.

Každá osteoporotická zlomenina přitom několikanásobně zvyšuje riziko, že se kost znovu zlomí. Mnozí nemocní zůstávají v důsledku toho těžce postižení a zejména starším pacientům hrozí i riziko úmrtí. Osteologové na celém světě jsou si tohoto rizika velmi dobře vědomi a snaží se ho snížit.

Společně s praktickými lékaři

„Proto také před několika lety vznikla celosvětová aktivita s názvem Fracture Liaison Service,“ upozorňuje profesor Palička. „A my jsme velice rádi, že se nám konečně podařilo u nás prosadit prozatím pilotní projekt sekundární prevence osteoporotických zlomenin u lidí starších padesátky, kteří už mají jednu zlomeninu za sebou.“

Projekt potrvá několik let a navazuje na dobré zkušenosti ojedinělých pracovišť, jež ho už z vlastní iniciativy ve svých lokalitách prováděla. Velice důležitá je vzájemná spolupráce osteologů s praktickými lékaři. Právě oni mohou totiž svým pacientům doporučit vyšetření na denzitometru, jenž dokáže bezpečně určit hustotu jejich kostí.

„V současné době jsme také pro praktické lékaře vypracovali doporučené postupy, které jim umožní při preventivních prohlídkách pacienty s osteoporózou snáze identifikovat,“uvádí Jan Rosa z kliniky Affidea Praha, jenž je vědeckým sekretářem Společnos- ti pro metabolická onemocnění skeletu.

Osteoporóza neboli řídnutí kostí je po cukrovce druhou nejčastější dlouhodobě se projevující nemocí. Pacientů rok od roku přibývá. Chorobu provázejí závažné zdravotní komplikace. Snížit jejich výskyt má pomoci nový pilotní projekt zaměřený na rizikovou skupinu pacientů, kteří už prodělali osteoporotickou zlomeninu.

Jak nespadnout

V současnosti jsou dnes již u nás k dispozici moderní antiresorpční léky, které dokážou zbrzdit nebo zpomalit proces kostní přestavby. A zároveň tak zhruba o polovinu snížit i riziko osteoporotických zlomenin.

„Výzkum se soustřeďuje také na vývoj léků, jež by dokázaly kost znovu vybudovat,“říká doktor Rosa. „Jeden z nich je už dokonce na trhu, ale jeho cena je zatím značně vysoká.“

Existují ovšem také léky, které jsou dostupné, a to i bez receptu. Přesto je jen málokteří pacienti užívají. „Ještě před takovými třiceti, čtyřiceti lety říkali lékaři lidem, kteří prodělali osteoporotickou zlomeninu, ať radši nikam nechodí a moc se nehýbou,“uvádí Martin Matoulek, internista a tělovýchovný lékař z Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a spolku VŠTJ Medicina Praha.

„Dnes ale už bezpečně víme, že nízká pohybová aktivita naopak riziko další fraktury zvyšuje.“Většina léků podporujících novotvorbu kosti může podle jeho slov dokonce účinněji působit, jen když je končetina správně zatěžovaná. Nemluvě o tom, že fyzická aktivita je také velmi účinnou prevencí pádů. Pacientům s osteoporózou doporučuje doktor Matoulek zejména cvičení vsedě nebo vestoje, při němž na kosti vhodně působí gravitace. K vhodným aktivitám patří například rychlá chůze, ale i jízda na kole, cvičení na míči, pilates, jóga nebo taiči. Nedávné studie prokázaly, že lidé praktikující toto tradiční čínské cvičení mají dokonce riziko pádu nižší až o 47 procent a utrpí o 25 procent méně zlomenin kyčlí než ti, kteří ho neprovozují.

Ohlídat si jídelníček

S postupujícím věkem ubývá svalů, bez nichž se kosti nemohou obnovovat. U lidí, kteří se málo pohybují, bývá přitom úbytek svalové hmoty rychlejší.

Stejně důležitá jako pohybová aktivita je však i vyvážená strava. „Osteoporóza je jednou zmála nemocí, jež bývá častější u štíhlých lidí než u obézních,“upozorňuje doktorMatoulek. „K výrazným rizikovým faktorům této nemoci patří především podvýživa.“

Jestliže chceme zabránit řídnutí kostí, měl by náš jídelníček obsahovat dostatek živočišných bílkovin, vitaminu D a vápníku. AMartin Matoulek připomíná, že myslet bychom měli také na dostatečný pitný režim, s jehož dodržováním mají obzvláště starší lidé často velký problém. A zmíněná pravidla přitom ani zdaleka neplatí jen pro seniory a ženy v přechodu, s nimiž bývá tato nemoc nejčastěji spojována.