Podceňovaná nemoc u mužů

Osteoporóza u dětských pacientů bývá komplikací nějakého základního onemocnění,“uvádí profesor Milan Bayer z Kliniky dětí a dorostu 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, místopředseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu České lékařské společnosti J. E. Purkyně. „Souviset může například s dědičnými poruchami metabolismu nebo chorobami zažívacího traktu či poruchami výživy.“

Nevhodné léky i přílišná zátěž

Zvýšené riziko hrozí také dětem s diabetem či onkologickým onemocněním. Negativní vliv na kostní hmotu má rovněž užívání některých léků, zejména kortikoidů, a také extrémní fyzická zátěž například při vícefázovém tréninku mladých sportovců. Léčba dětské osteoporózy je podle profesora Bayera o něco svízelnější než u dospělých, protože většinu dostupných preparátů nelze u rostoucího organismu použít. Nadějí do budoucna proto mohou být některé typy biologické terapie.

Primární je ale vždy péče o základní onemocnění. Jestliže se je podaří pozitivně ovlivnit, lze očekávat i významné zlepšení stavu skeletu. Mnoho chronicky nemoc- ných dětí je tak možné udržet ve velmi dobré kondici. Díky novým vědeckým poznatkům a modernímu technickému vybavení se v současnosti daří zachránit řadu dětských pacientů, jejichž prognóza dřív nebyla příliš nadějná.

Na druhé straně se však u nich časemmohou vyskytnout komplikace, kterých se dříve tyto děti prakticky ani nedožily. Mimo jiné hodně záleží i na genetické predispozici, která ovlivňuje tvorbu kostní hmoty, jejíž vývoj bývá ukončen obvykle po 20. roce života. Aby si organismus dokázal vytvořit individuálně dané maximální množství této hmoty, potřebuje mít dostatek stavebních látek, zejména minerálů a proteinů. A v těle musí ve správném čase a intenzitě proběhnout hormonální změny provázející pubertu.

Nezbytná pro správný vývoj kostí je pravidelná. ale přiměřená fyzická zátěž. Pokud se v důsled- ku nějakého chronického procesu začne rozvíjet osteoporóza, nemůže kostra dobře plnit své funkce. Stoupá riziko zlomenin i při nepřiměřeně malém úrazu. Fraktura s sebou kromě bolesti přináší následné omezení hybnosti, někdy je nezbytná také operace. Dítě s osteoporózou tak na prahu dospělosti mnohdy nedosáhne geneticky předurčeného maximálního množství kostní hmoty. A to znamená nejen handicap do dalšího života, ale i zvýšené riziko těžké osteoporózy ve vyšším věku. Zmíněné riziko přitom nehrozí jen dívkám, ale i chlapcům.

Málo známý fakt

Osteoporózou totiž trpí nejen ženy, ale i muži. Mnohdy o tom ovšem nemá tušení laická ani odborná veřejnost. „Muž s osteoporózou má v souvislosti s tím o polovinu menší šanci než žena, že se dostane k léčbě,“říká Jan Rosa z kliniky Affidea Praha. „Přitom asi 30 procent všech osteoporotických zlomenin kyčle postihuje právě mužskou populaci.“

Lékař by měl podle jeho slov vždy vyšetřit okolnosti úrazu. U zlomenin kyčle nebo obratlového těla, kde se osteoporotický původ nabízí, to platí dvojnásob. Bohužel se to však mnohdy zatím neděje. Přitom moderní léčba osteoporózy dokáže u pacientů s vysokým rizikem zlomeniny snížit toto nebezpečí zhruba na polovinu. U mužů stejně jako u žen může mít tato nemoc genetickou příčinu. Čtyřicátník, jehož rodiče prodělali osteoporotickou zlomeninu, by měl proto určitě absolvovat preventivní prohlídku v osteocentru.

Častěji však osteoporóza u mužů souvisí spíš s jiným onemocněním, chorobným stavem nebo užívanou léčbou. Ať už to je cukrovka 1. typu, zvýšená funkce štítné žlázy či kůry nadledvin. V poslední době také přibývá mužů s osteoporózou, kteří se léčí s rakovinou prostaty či berou kortikoidy. Někdy může tato nemoc ovšem souviset také se sníženou produkcí pohlavních hormonů.

Zatímco u žen po přechodu rychle ubývá estrogenů a následně i kostní hmoty, u mužů probíhá tento proces obvykle pozvolněji. „Pokud je příčinou osteoporózy u mužských pacientů hypogonalismus neboli snížená produkce pohlavních hormonů, nabízela by se léčba testosteronem,“uvádí doktor Rosa. „Ta však může mít vedlejší účinky, starším mužům s mírnějším stupněm nemoci ji proto obvykle nedoporučujeme a raději volíme jinou terapii.“

Osteoporóza může mít i jiné než vrozené, metabolické nebo endokrinní příčiny, a to až u 40 procent mužských pacientů. Povědomí o jejích rizikových faktorech by proto měli mít všichni lékaři.

Osteoporózu mnozí považují za onemocnění žen po přechodu. Tak jednoznačné to však zdaleka není. Onemocnět mohou také muži, dokonce i děti a mladiství.