Nový rozpočet EU: Nižší dotace
Nástin víceletého rozpočtu na roky 2021-2027 je historicky již čtvrtým v řadě, sedmileté rozpočtové výhledy EU chystá od roku 2000. Nejnovější „pobrexitový“návrh evropského eráru ovšem překračuje hned dva milníky. Vůbec poprvé se střednědobý rozpočet EU přehoupne přes magickou hranici bilionu eur. Celkově chce unie po roce 2020 utratit 1,135 bilionu eur (29 bil. Kč). Lehce se přitom zvýší hlavní příjmový zdroj rozpočtu EU, kterým je procentní sazba z hrubého národního důchodu. Ta se posune ze současných 1,03 procenta na 1,11 procenta. Část příjmů chce EU nově získat z poplatku za obchodování s emisemi i příspěvku z objemu nerecyklovaných plastů.
„Dnešní návrh je příležitostí, jak naši budoucnost definovat jako novou Unii 27 členů svázaných solidaritou,“prohlásil včera předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Poprvé v historii EU návrh obsahuje také možnost zastavit dotační toky v případě, že některá z členských zemí přestane uplatňovat společně sdílené zásady právního státu.
Kromě striktně ekonomické části obsahuje nástin evropské sedmiletky také politickou část v podobě nařízení o plnění rozpočtu. A ta počítá s mechanismem, podle něhož může Unie „pozastavit, omezit nebo zredukovat přístup k fondům EU úměrně podstatě, závažnosti a rozsahu odchylek od vlády práva“.
Mezi kritéria přitom Brusel počítá například nezávislou instituci pro účtování dotací, samostatně působící soudy nebo účinné stíhání korupce a podvodů v souvislosti s čerpáním rozpočtu EU. Sankce by navrhovala Evropská komise a schvalovali lídři zemí EU. Ti by ale ke zvrácení postupu neformální evropské vlády potřebovali sestavit kvalifikovanou většinu, tedy dát dohromady alespoň 15 zemí, které reprezentují více než 55 procent obyvatel Unie. Jinak by sankce navržené komisí platily i přes odpor postižených zemí.
V případě zastavení nebo krácení dotací by ovšem o peníze žadatelé přijít neměli. Výpadek z bruselského eráru by měl hradit národní rozpočet.
Žádný potenciální „potížista“v textu jmenován není – z kontextu je ale jasné, že jde především o Maďarsko a Polsko. To jako jediný stát EU Evropská komise loni v prosinci označila za hříšníka, když došla k závěru, že v Polsku hrozí jasné riziko porušování vlády práva.
Páku proti těm, kteří nebudou respektovat společná pravidla, si prosadily zejména země, které dlouhodobě evropský rozpočet štědře dotují – Francie a Německo. „Velmi ostře volají po tom, aby ve státě, kam jdou evropské peníze, byla funkční justice, aby se tam trestaly podvody ve veřejných zakázkách, aby se tam trestalo svévolné rozhodování o tom, do čeho peníze dávat,“podotkla k tomu česká Věra Jourová. eurokomisařka
O ČR až koncem května
Česko hlavní rysy nové sedmiletky podporuje – včetně toho, že do společné kasy více připlatí. Premiér v demisi Andrej Babiš již dříve prohlásil, že nemá problém ani se sledováním kritéria právního státu. Na to, kolik peněz k nám nakonec z bruselského eráru přiteče, si ale Česko musí počkat až do konce května. To by Brusel měl zveřejnit balík pro jednotlivé země určený na rozvoj ekonomicky méně rozvinutých regionů.
Právě v těchto dotacích je Česko hned za Slovenskem dosud evropským rekordmanem – v rámci takzvané politiky koheze (soudržnosti) u nás končí sedm eur z deseti, které plynou z unijní pokladny. Větší podíl peněz pro „chudé“dostávají již jen Slováci.
Vysoký podíl dotací zejména na infrastrukturu chce Česko i do budoucna. „Budeme intenzivně jednat, aby nejvíc peněz šlo do koheze a zemědělství, zároveň chceme sami rozhodovat, kde evropské peníze použít. Jednání budou tvrdá. Připravil jsem na to naše ministry,“řekl včera k návrhu evropského rozpočtu Babiš.