Bankéři z Wall Street mají strach

Objevila se brutální proroctví o ceně ropy. Jejich autorem není žádný idiot z Facebooku, ale špičkový manažer hedgeového fondu spekulujícího s cenou ropy. Francouz Pierre Andurand (41) oznámil na Twitteru, že nepovažuje za nesmysl, že se cena ropy vyšplhá až na 300 dolarů za barel. Vývoj v oblasti elektromobilů a obnovitelných zdrojů energie ohrožuje poptávku po ropě, což samo o sobě logicky přinese nižší ceny. Jenže podle Anduranda právě špatné vyhlídky vyvolají prudký pokles investic do těžby, což způsobí nevídaný propad nabídky. Proto by podle něj měla cena ropy co nejdřív vyskočit nad 100 dolarů za barel. Tento cenový skok by těžaře mohl motivovat k novým investicím. Jen tak by svět odvrátil hororový scénář tří set dolarů za barel. Mimochodem, cena ropy v dubnu vzrostla zhruba o deset procent jednak kvůli syrskému

SHORT

konfliktu, ale i z obav eskalace situace kolem Íránu. Při konzumaci zpráv o Íránu je dobré si prostudovat statistiku. Tato země, která je větší než Německo, Francie a Polsko dohromady, má čtvrté největší zásoby ropy (Irák je až pátý). V zásobách zemního plynu je Írán po Rusku na druhém místě, Irák je dvanáctý. Severní Korea nemá ani plyn, ani ropu. Roboti berou lidem práci. Důkaz přinesla agentura Bloomberg zrovna na 1. máje: Bankéři z Wall Street se bojí, že kvůli robotizaci přijdou o místo. V oddělení investiční banky Goldman Sachs, kde ještě před patnácti lety pracovalo 500 lidí, dnes sedí už jen tři. Upozornil na to prezident banky David Solomon s tím, že nové technologie přinášejí vyšší efektivitu, ale i vyšší stupeň rizika. Více než dvanáct milionů tureckých důchodců obdrží od vlády tisíc lir (zhruba pět tisíc korun). Peníze budou vypláceny týden před prezidentskými a parlamentními volbami, které se konají 24. června. Vláda plánuje i výrazné odpuštění dluhů, což dohromady se zvýšením penzí zatíží státní rozpočet o více než šest miliard eur. Načasování těchto kroků nepřišlo právě ve vhodnou dobu. Agentura S&P zhoršila rating Turecka.