Prorektorku pokousali predátoři

Mária Režňáková

Profesorka ekonomie Mária Režňáková z Vysokého učení technického v Brně vydala studie v predátorských časopisech. Přitom zastává vlivné funkce v mnoha akademických orgánech.

PRAHA/BRNO Mária Režňáková je uznávanou akademičkou, čile publikuje. Nyní však LN – při analýze publikačních výstupů vědců pracujících v Česku – nalezly kaňku v jejím kariérním životopise.

Jde o články týkající se předvídání firemních bankrotů. Vyšly celkem čtyři. Tři studie otiskl časopis s úctyhodným jménem International Journal of Mathematical Models and Methods in Applied Sciences (v letech 2013 až 2014), čtvrtou pak žurnál WSEAS Transactions on Business and Economics docela nedávno, v roce 2016. Články mají dva shodné autory: odborného asistenta Michala Karase a profesorku ekonomie Márii Režňákovou.

Režňáková je od února prorektorkou Vysokého učení technického v Brně (VUT) pro akademické záležitosti, předsedá ediční i kni- hovní radě této školy a je členkou vědecké rady či rady pro vnitřní hodnocení. A co více: Režňáková je rovněž místopředsedkyní kontrolní rady Grantové agentury ČR, jež každoročně rozděluje vědcům v tvrdé soutěži pár miliard na základní výzkum.

Přesto i tak zkušená profesorka uklouzla. Oba žurnály jsou totiž považovány za predátorské, tedy pochybné časopisy, jež za poplatek (typicky pár set dolarů) otisknou i nekvalitní práce. Jak první, tak druhý věstník patřily na index podezřelých časopisů, který až do loňska vedl knihovník Jeffrey Beall z Coloradské univerzity. Už v roce 2013 o vydavatelích NAUN a WSEAS, jimž patří oba časopisy, na blogu napsal: „Nejde jim o vědění, ale pouze o profit. Obě firmy hledají snadné příjmy. Velmi doporučuji, aby vědci v jejich časopisech nepublikovali a nejezdili ani na jejich konference.“

„Je to chyba,“lituje autorka

Proč do nich psala brněnská profesorka, jež se specializuje na podnikové finance a určování hodnoty firem? „Nevěděla jsem, že jsou to takové časopisy. Nekontrolovali jsme to, je to naše chyba. Zatím mi to nikdo nevyčetl,“řekla LN prorektorka Režňáková. Ke starším publikacím (2013) říká, že se tehdy o tématu predátorů v Česku moc nevědělo a seznamy se rozšiřovaly až dodatečně. Karas s Režňákovou nejsou jediní, komu se to stalo; do obou časopisů psalo až příliš mnoho expertů z Česka...

„Byla to nabídka po konferenci, že nám mohou článek, který upravíme dle jejich požadavků, opublikovat v časopise, jenž je evidován v odborné databázi Scopus. Procházelo to recenzním řízením, dostali jsme i posudky, relativně náročné, takže nás ani nenapadlo, že by mohlo jít o neetické chování,“vysvětluje Režňáková.

Nabídku dostala na konferenci organizované jedním z uvedených vydavatelů. Před pár měsíci musela své příspěvky do predátor-

Nynější členka nejužšího vedení Vysokého učení technického v Brně, prorektorka pro akademické záležitosti.

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě.

Od roku 1996 působí na Fakultě podnikatelské VUT.

Dnes je profesorkou v tamním ústavu financí. Zabývá se řízením firem a podnikovými financemi.

Je místopředsedkyní kontrolní rady Grantové agentury ČR.

Dle zjištění LN publikovala mezi lety 2013 až 2016 nejméně čtyři studie v časopisech podezřelých z predátorství: otištění čehokoliv za peníze. Vydavatelství NAUN a WSEAS, jimž oba žurnály patří, organizují též nákladné „vědecké“konference v Řecku, na Kypru či v Itálii, kam jezdí i Češi.

ských časopisů vysvětlovat i Alice Tejkalová, nová děkanka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Také ona se bránila dobovou neznalostí jejich rizik.

O stažení publikace, o retrahování, Režňáková neuvažuje. Kolik peněz dostala za texty od státu? „Nejsou to tak významné články, takže nemyslím, že to byla ně- jaká horentní částka, ale přepočet nemám,“doplňuje dáma nominovaná před pár lety na Cenu Milady Paulové pro ženy ve vědě.

Svého přešlapu lituje. „Velkou prevenci dnes dělá naše knihovna, pořádá semináře. Ale občas se ještě stane, že někdo na to naletí. Nabídky dostáváme pravidelně... Zejména mladší kolegové jsou rádi, když dostanou nabídku k publikování,“říká prorektorka.

Vedení VUT její články z let 2013 a 2014 hájí: prošly recenzemi a časopis byl ve Scopusu, jenž by měl být zárukou jisté kvality, indexován až do předloňska. Jak ale ukázala analýza ekonomů z ústavu CERGE-EI, i do této databáze pronikly obskurní žurnály.

Režňákové studie z roku 2016 nepřinesla škole žádné peníze, předchozí tři vydělaly univerzitě částku v desítkách tisíc korun ročně. „Je sice možné, že se tyto články dostaly do ne zcela renomovaných titulů, nicméně to neubírá na kvalitě textů samotných,“říká mluvčí VUT Radana Kolčavová.

„Profesorka Režňáková publikovala 51 článků v odborných časopisech a sto dalších článků v konferenčních sbornících, tudíž šlo zřejmě o mimořádnou událost a také o důsledek nízké informovanosti o tomto typu médií v tehdejší době,“tvrdí mluvčí.