Duka zastoupí v Poznani papeže
PRAHA Papež František jmenoval kardinála Dominika Duku svým zvláštním legátem na oslavy 1050. výročí prvního biskupského stolce na polském území. Budou se konat v Poznani 22. až 24. června. Legát je vyslancem a reprezentantem papeže, který ho zmocňuje, aby jednal v jeho jménu. Legátem je dnes mimo jiné také papežský nuncius, tedy vyslanec s diplomatickým posláním. V Česku takto zastupuje Vatikán od roku 2011 Giuseppe Leanza. V letošním roce se dožívá 75 let, a z toho důvodu skončí na pozici apoštolského nuncia v ČR. Stejného věku se před pár dny dožil také Duka, který kvůli tomu musel jako všichni biskupové v tomto věku poslat k rukám papeže svůj rezignační dopis. Jak a kdy papež František o ukončení jeho působení na svatovojtěšském stolci rozhodne, známo není. čtk
„Zaplatit mohu nyní kauci, nájem vám dám později.“V Česku stoupá počet lokalit, kde končí sociálně slabí. Na vině jsou i drahé nájmy.
PRAHA Majitel dvoupokojového bytu v Ústí nad Labem nedávno inzeroval, že shání podnájemníky. „Chtěla bych se zeptat, zda je možné kauci zaplatit nadvakrát?“odpověděla mu zájemkyně. Počet odpovědí nesoucích se v podobném duchu ho překvapil.
„Nízkopříjmové rodiny i ty, které nejsou v hmotné nouzi a vydělávají si zaměstnáním, mají čím dál horší šanci na dostupné bydlení. Je zcela běžné, že na nájem vyplácejí i 50 procent svých příjmů. Navíc musí našetřit velkou částku předem, na kauci a jeden nájem, případně provizi realitní kanceláři,“popisuje situaci těchto rodin Vít Lesák z Platformy pro sociální bydlení. A to se pro některé stává čím dál větším problémem.
Podle aktuálních informací Českého statistického úřadu se přitom situace v Česku zlepšuje. Příjmovou chudobou bylo podle statistiků loni ohroženo 9,1 procenta Čechů, tedy každý jedenáctý, což je méně než v předchozím roce.
„Jde o lidi žijící v domácnos- tech, jejichž příjmy nedosáhly stanovené hranice chudoby. Ta se liší podle složení domácnosti. Například pro jednotlivce činí tato hranice chudoby 11 195 korun za měsíc. V případě rodičů se dvěma menšími dětmi se rovná 23 509 korunám,“řekla Michaela Jirková ze statistického úřadu.
I když se podle Lesáka snižuje nezaměstnanost a roste průměrná mzda, zejména ve větších městech prudce zdražuje nájemné. Najít si střechu nad hlavou mají potíž ohrožené skupiny obyvatelstva i v menších obcích.
350 tisícům lidí hrozí ztráta bydlení
Podle odhadů ministerstva pro místní rozvoj tak až 350 tisíc obyvatel balancuje nad propastí ztráty bydlení. „Pokud těmto lidem vyprší nájemní smlouva nebo se majitel rozhodně nájemné zvýšit, jsou bezprostředně ohroženi a ze dne na den se mohou ocitnout třeba v azylovém domě nebo ještě horší situaci,“říká také Lesák.
Trnitá životní cesta takové osoby dovede nezřídka až do sociálně vyloučených lokalit, kterých v tuzemsku přibývá. Někdy je tam dohnaly samy radnice, které sociálně slabším obyvatelům poskytovaly bydlení na okraji obce.
Poslední sčítání takových lokalit proběhlo v roce 2014 – tehdy jich bylo okolo 600 se stovkou tisíc obyvatel. Přitom předchozí měření z roku 2006 vykazovalo poloviční údaje. Dá se očekávat, že další sčítání neukáže lepší vývoj. „Situace není povzbudivá, vyloučených lokalit přibývá,“píše mluvčí katolické organizace Charita ČR Jan Oulík.
Jako sociálně vyloučená lokalita se označuje celý dům, jedna ulice nebo i oblast. Nejvíce jich je na severu Čech.
Že by sociálně vyloučené lokality obývali hlavně Romové, není rozhodně pravda.
„Došlo k zásadnímu nárůstu obyvatel v ubytovnách, mezi nimi přibývá i neromských obyvatel,“napsal nedávno LN Petr Vašát ze Sociologického ústavu Akademie věd. V těchto podmínkách se ocitají migrující pracovníci, ale i senioři či rodiny.
Do rizikové skupiny obyvatel, která těžko shání bydlení, patří často rodiče s více potomky. „Jsme početná rodina – manžel plus sedm dětí – a hledáme nutně co nejdřív bydlení. S placením by nebyl problém,“stálo také v odpovědi na výše zmíněný inzerát.
Podle Lesáka se rodiče s více než dvěma dětmi potýkají s problémy z několika důvodů: „Jedním znevýhodněním je obava majitelů a sousedů z rodin s vyšším počtem dětí kvůli narušení soužití v domě.“
Na vícečetné rodiny nemyslí podle něho ani obce. Sociální byty jsou hlavně malometrážní: „Takže obdobná odpověď na inzerát týkající se malého bytu je běžná, rodiny volí zoufalé strategie kvůli nedostupnosti bydlení.“
55 tisíc sociálních buněk
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní představilo svůj plán na sociální bydlení. V budoucnu by mohlo být nejen v sociálních bytech, ale i v obecních ubytovnách. Tato zařízení by patřila obcím, na pořízení a provoz by jim poskytoval dotace stát. Jednat by se mohlo až o 55 tisíc buněk.
Tento záměr ale kritizuje právě Platforma pro sociální bydlení. „Pokud by MMR splnilo svůj dosavadní plán dle podkladů k věcnému záměru zákona o sociálním bydlení a začalo podporovat stavbu městských ubytoven pro nejchudší, měli bychom rázem o stovky či tisíce sociálně vylou- čených lokalit více,“říká Lesák.
V nových sociálních domovech má být podle resortu maximálně 12 jednotek. Do sociálního bytu či prostoru v sociálním domově by se mohli nastěhovat „člověk či domácnost v bytové nouzi, u nichž by se prokázalo ,tržní selhání‘ v bydlení“.
Týkalo by se to lidí bez bytu, z azylových domů a ubytoven, s nekvalitním či přelidněným bydlením, ale třeba i postižených či seniorů. Toto „tržní selhání“, tedy nárok na pomoc, by posuzovala obec.
Dalším důvodem vzniku a růstu počtu vyloučených lokalit je podle Charity ČR vyplácení podpory v hmotné nouzi formou poukázek. Ty jako část této sociální dávky kvůli novele zákona o pomoci v hmotné nouzi začali na úřadu práce v prosinci loňského roku dostávat dlouhodobě nezaměstnaní.
Parasvět nelegálních příjmů
Právě novela, kterou prosadila minulá sněmovna, podle oslovených neziskových organizací přispívá k prohloubení chudoby. Stravenky totiž neberou všechny obchody, a lidé je proto prodávají pod cenou.
Oulík také upozorňuje, že část obyvatel se těžko zbavuje dluhů. Pokud je na ně uvalena exekuce, přijdou o většinu platu a nemají běžně z čeho žít. Hledají si tak raději práci takzvaně načerno.