Pro Dány není nic problém
Bývalý hokejista Martin Rousek, který v Dánsku působil, je přesvědčen, že letošní MS bude úspěšné
PRAHA Přestože u českých fanoušků dánský hokej stále nemá takový zvuk, v aktuální sezoně tato severská země disponovala hned šesti vyslanci v NHL a pěti v nižší AHL. A jen v dobrém o pořadatelské zemi dnes startujícího mistrovství světa mluví bývalý český útočník Martin Rousek.
V dánském Esbjergu sedmačtyřicetiletý Rousek odehrál tři sezony a jednou slavil mistrovský titul. „Hokej milují. Dělají ho naplno, protože jsou hodně hrdí a nechtějí být jen do počtu,“říká o krajanech slavného pohádkáře Hanse Christiana Andersena.
LN Na co se hokejový svět může během turnaje v Dánsku těšit?
Pro Dány je hokej tak čtvrtý nejpopulárnější sport. Kromě fotbalu a házené je tam výše ještě golf. Každopádně když jsem tam v roce 2002 přišel, zapůsobilo na mě, jak se do hokeje zakousli, jak ho chtěli pozvednout. V týmech hrálo kolem pěti cizinců a hlavně hodně mladých kluků. Byly tam menší stadiony, ale vždy plné, fandí celou dobu. Myslím, že tam budou lidé chodit více než ve Švédsku před šesti a pěti lety.
LN Je to pro Dány první světový hokejový šampionát. Zvládnou ho po organizační stránce?
Určitě. Jsou v tomto ohledu skvělí. Když jsem tam hrál, nemusel jsem se o nic starat. Po této stránce nebude vůbec žádný problém.
LN Mají Dánové hokej rádi?
Rozhodně. Oni celkově milují sport, hodně jim jdou míčové hry, na fotbal jsou podle mě šikovnější než Češi. A jak jsem říkal, když něco dělají, tak naplno. Nechtějí být pro smích, jsou hodně hrdí a pracovití. Sice nemají takovou základnu jako Finové a Švédové, ale jdou do toho po hlavě. Je to vidět, tak dvanáct čtrnáct kluků mají v zámoří a nemyslím si, že by tam hráli podřadnou roli. LN Jaké šance dáváte domácímu výběru?
Mohou překvapit. Budou to mít těžké, ale na olympiádě všechny zaskočili Němci, proč by to teď nemohli být Dánové? Určitě poskládají nejsilnější možný tým a budou se chtít doma vytáhnout. Já to mám osobně rád, když někdo překvapí. Záleží na tom, na koho narazí, ale když dojdou do čtvrtfinále, klidně mohou přejít i přes ně.
LN Nehrozí, že když Dánové nepostoupí třeba do čtvrtfinále, přestane je turnaj zajímat?
Toho se nebojím. Budou chtít vidět hvězdy jiných týmů, na zápasy Švédů nebo zámořských celků bude narváno a je jedno, zda ještě domácí budou v turnaji. Na-
Mají skvělé pivo. Sice dražší, ale moc dobré. Já mám pivo rád, hodně jsme tam ochutnávali, mají klasiku, ale i silnější, třeba šestnáctky a podobně, což už byla opravdu síla. K pivu mám i jednu příhodu. Když už jsem trénoval v Letňanech, přijel jeden můj bývalý spoluhráč, tehdy už také trenér, se svým týmem na soustředění. Čekal jsem na ně, navedl jsem je do Čakovic, a když vystoupili, musel jsem se hodně smát. Manželky se táhly s kufry a všichni chlapi nesli plata piv. Já se jich ptal, co to dělají, a oni, že je neskutečné, jak levné pivo tu máme, že si ho museli hned na benzince koupit. Jen jsem se usmál a řekl jim, že tady v Globu- su ho mají ještě o třetinu levnější. (smích) U nich pivo stojí asi sto padesát korun, takže ten týden tady děti trénovaly a rodiče byli pořád někde v Praze a bavili se po svém. Od té doby sem přijeli ještě asi třikrát.
LN A naopak: chutná jim české pivo?
Hodně. Když jsem tam hrál, vždycky jsme spoluhráčům pivo vozili.
LN Zmínil jste drahé pivo. Mají Dáni dražší i jídlo či služby?
V obchodech měly prioritu domácí výrobky, ty byly nejlevnější. Když jste si koupili jídlo nebo pivo domů, vyšlo vás to podobně jako tady v Česku. Dovoz byl výrazně dražší. Když dám příklad, třeba místní pivo stálo pětadvacet korun a to české šedesát korun. Co se týče služeb, je to také podobné jako u nás. Ne náhodou se říká, že ze severských zemí jsou oni nejlevnější. Oblečení, pokud jsme si tam nějaké kupovali, nás vyšlo stejně jako u nás.
LN Jsou Dánové příjemnými hostiteli?
Vůbec nic pro ně není problém, všechno zařídí, vyřeší. A je jedno, zda se bavíme o klubu, nebo o jakémkoliv zařizování na úřadech. Navíc jsou ohromně přátelští. První měsíc jsem tam byl ještě bez manželky, po druhém tréninku přijdu domů a na dveřích najdu dánsky napsaný vzkaz. Další den jsem ho vzal do kabiny a kluci mi vysvětlili, že se mi sousedé omlouvají za případný hluk, protože pořádají nějakou akci. Já si říkal, pohoda, že alespoň nebude nuda. No a asi v deset večer mi ťukali na dveře, zda se nechci přidat a jít s nimi na panáka. Sice jsem uměl anglicky asi tak dvacet slovíček, ale domluvili jsme se. A já si v duchu říkal: Chlape, tady se ti bude líbit. (smích)
Celý rozhovor čtěte na