E-neschopenky: zrušit a zase zavést
Měly být od příštího roku pojistkou proti zneužívání systému nemocenských dávek. Místo toho se o dva roky odkládají
PRAHA Když zaměstnanec onemocní, místo aby od lékaře zamířil rovnou do postele, měl by nejprve doručit zaměstnavateli papírovou neschopenku. To by odpadlo, kdyby od příštího roku začala fungovat její elektronická verze, jak s tím počítá již schválený zákon. Jenže ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje, že zavedení e-neschopenky o dva roky odloží. Platný, ale zatím neúčinný zákon chce zrušit a nahradit ho novým.
Elektronické neschopenky jsou horké politické téma. ČSSD, která s hnutím ANO jedná o vládě, totiž prosazuje, aby zaměstnavatelé propláceli i první tři dny nemocenské, tedy aby se zrušila takzvaná karenční doba. Zástupci zaměstnavatelů prohlašují, že jsou ochotni o tom jednat, pokud se zavede e-neschopenka. A ta se líbí i premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO). „Myslím, že to je dobrá věc. Je to kontrola, jak dávají lékaři neschopenku, a pojistka, aby systém nebyl zneužíván,“tvrdí.
Ministryně práce v demisi Jaroslava Němcová (ANO) ale nyní vládě předkládá harmonogram, podle kterého se dosud neúčinná právní úprava zruší a potom se do konce roku připraví nový návrh zákona, který zavede e-neschopenky s účinností až od ledna 2021.
Resort kvůli tomu hlasitě kritizují zejména Piráti. „Legislativní podmínky pro e-neschopenku jsou nastaveny. Vše je připraveno k zavedení. Nevidíme důvod k obstrukcím, které se dějí na ministerstvu,“uvedla pirátská poslankyně Olga Richterová. Ministerstvo se ale brání tím, že předchozí politické vedení naplánovalo místo e-neschopenky spíše verzi Velkého bratra.
Legislativní úprava totiž počítá s tím, že se kvůli e-neschopence pod ministerstvo převede registr pojištěnců a registr zaměstnavatelů, které nyní spravuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). V nich je řada dalších údajů, například o výplatách důchodů, kteréministerstvo pro e-neschopenku nezbytně nepotřebuje. Stát by přitom podle zákona neměl shromažďovat o lidech informace, které jsou nad rámec daného účelu.
Ministerstvo proto místo toho navrhne, aby se elektronická komunikace s ošetřujícími lékaři a zaměstnavateli vybudovala přímo v prostředí portálu ČSSZ. Neměla by se tedy zajišťovat technickými prostředky ministerstva.
Zkratka, která se protáhne
Když ministryně Michaela Marksová (ČSSD) před dvěma lety oživila nápad zavést elektronické neschopenky, rozhodla se obejít řádný legislativní postup. E-neschopenku nechala cestou poslaneckého pozměňovacího návrhu načíst do novely zákona o sociálním zabezpečení. Tím se obešlo běžné při-
Papírová neschopenka má 5 dílů, které se předávají mezi lékařem, nemocným, zaměstnavatelem (mzdovou účtárnou) a okresní správou sociálního zabezpečení (OSSZ).
Lékař vystaví neschopenku a jednu její část posílá OSSZ, čímž ohlásí vznik dočasné pracovní neschopnosti.
Nemocný zaměstnanec obdrží od lékaře další tři části neschopenky. Díl se žlutým pruhem si ponechá,
pomínkové řízení, čímž si úřad zadělal na řadu problémů.
Přijatá právní úprava například počítá s tím, že podpis pojištěnce žádajícího o nemocenskou nahradí u e-neschopenky vyvratitelná fikce jeho souhlasu (automatický předpoklad, že pojištěnec neschopenku žádal a chtěl). Tato konstrukce ale nemá posvěcení od mi- pokud by přišla kontrola. Na konci pracovní neschopnosti ji odevzdává ošetřujícímu lékaři. Zaměstnavateli dá díl s modrým pruhem, tím uplatní nárok na náhradu mzdy v prvních 14 kalendářních dnech trvání pracovní neschopnosti a omluví svou nepřítomnost v práci.
Stoná-li zaměstnanec více než 15 dnů, předá zaměstnavateli díl s růžovým pruhem. Zaměstnavatel pak zpracuje přílohu k žádosti o dávku nemocenského pojištění, aby mohla sociální správa začít vyplácet dávku od 15. dne nemoci.
Nemocný zaměstnanec musí doklady podepsat a zvolit způsob výplaty nemocenské.
Rozhodne-li lékař o ukončení pracovní neschopnosti, potvrdí poslední díl neschopenky, dá ho zaměstnanci, který jej odevzdá v práci.
nisterstva vnitra ani od legislativní rady vlády a ministerstvo nemá jistotu, že nebude později napadena. V řádném připomínkovém řízení by k tomumohlo ministerstvo vnitra i vládní legislativci vznést případné námitky a upravit to.
A to není všechno. „Dále například otázka adekvátního zajištění ochrany osobních údajů nemohla být v rámci obvyklého připomínkového řízení posouzena Úřadem pro ochranu osobních údajů,“upozorňuje resort vmateriálu, který má informovat vládu o dalším postupu v přípravě e-neschopenky. Systém má spravovat informace o všech pojištěncích, o všech firmách i o všech lékařích, což je obrovské množství osobních údajů. Spouštět ho bez souhlasného stanoviska ochránců osobních údajů je tak přinejmenším značně rizikové.
„MPSV si je vědomo skutečnosti, že způsob prosazení právní úpravy e-neschopenky neumožnil provedení řádného legislativního procesu a že tento deficit je při zachování v současnosti platné právní úpravy e-neschopenky neodstranitelný. Jako nejlepší se proto jeví možnost současnou právní úpravu e-neschopenky zrušit a nahradit právní úpravou novou,“stojí vmateriálu pro vládu.
První termín byl rok 2014
Nyní je možná elektronická komunikace jen mezi lékařem a sociální správou. Lékaři mohou od roku 2010 elektronicky předávat údaje o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, o jejím ukončení a například o změně režimu vycházek. Elektronické neschopenky měly být povinné už od roku 2014, ale na nátlak lékařů z toho sešlo.
Před dvěma lety přišlo ministerstvo se zcela novým projektem. Nový postup při vystavování e-ne- schopenky měl být tento: lékař vystaví prostřednictvím portálu e-neschopenku, která se hned zapíše do evidence. Zaměstnanec obdrží papírový list průkazu práce neschopného pro účely kontrol. Zaměstnavatelům přinese neschopenka snížení povinností vůči správě sociálního zabezpečení a možnost průběžného sledování a ověřování údajů o době pracovní neschopnosti svých zaměstnanců.
Zatímco papírová neschopenka má pět dílů, elektronická by měla mít díly tři – hlášení o vzniku pracovní neschopnosti, průkaz práce neschopného a hlášení o ukončení pracovní neschopnosti.
Pokud by se e-neschopenku podařilo zavést, lidé by mohli dostat peníze i během prvních tří dnů nemoci. S návrhem, který prosazuje ČSSD, by pak totiž zřejmě souhlasili i zaměstnavatelé. „Jsme připraveni o navrhovaném zrušení karenční doby jednat, jakmile vláda zavede e-neschopenku. Vyzýváme ke zrychlení procesu,“napsali zástupci Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory, Konfederace zaměstnavatelských svazů a Svazu obchodu a cestovního ruchu v otevřeném dopise premiérovi.
Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne jdou dávky z nemocenského pojištění.