Marx proti globalizaci
TREVÍR/PRAHA Sobotní odhalení monumentální sochy Karla Marxe, kterou jeho rodnému Trevíru věnovalo čínské komunistické vedední, se odehrálo bez vážnějších incidentů. Avšak diskuse o tom, jestli je, nebo není správné oslavovat dvousté výročí narození autora Komunistického manifestu či Kapitálu, v Německu pokračují. Pozornost budí zejména páteční, – k Marxovi smířlivý – projev předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera.
„Marx ovlivnil sociální demokracii tak jako nikdo jiný,“prohlásila předsedkyně nejstarší německá strany Andrea Nahlesová. Její SPD se sice s filozofovým učením oficiálně rozešla v roce 1959, navzdory tomu prý ale Marx a jeho myšlenky k německým sociálním demokratům patří a odkazují na jednu z jejich zakladatelských tradic. Nahlesová prohlásila, že třicet let po konci studené války je možné „pohlížet na Marxe bez předsudků“.
Připomněla také, že v důsledku postupující digitalizace ekonomiky se objevují nové problémy a právě Marxovy základní analýzy by prý mohly napomoct jejich pochopení. Podobně jako v dobách Marxova života dochází dle šéfky SPD i nyní k „výrazné mocenské koncentraci, kdy jedni shromažďují pohádkové bohatství a vznikají celosvětové fungující monopoly“. Nahlesová vyzvala k tomu, aby velké internetové platformy od určitého objemu dat měly povinnost sdílet je s menšími poskytovali, aby se data stala „veřejným statkem“.
Ještě příznivěji Marxův přínos zhodnotila šéfka poslanců postkomunistické Levice ve Spolkovém sněmu Sahra Wagenknechtová.
Zároveň odmítla, že by Marxovy myšlenky mohly za zločiny, jež se odehrály ve jménu komunismu. „Pokud by byl každý zodpovědný za to, co se dělo jeho jménem, nesměl by viset Ježíš Kristus v žádném kostele,“řekla pro list Rhein-Neckar-Zeitung politička, jež v minulosti obhajovala potlačení pražského jara v Československu v roce 1968.
Kritici připomněli oběti
Ministr hospodářství a blízký spojenec kancléřky Angely Merkelové Peter Altmeier reagoval tweetem: „Milý Karle Marxi, je jedno, jak brilantní byly Tvoje ideje: v praxi nefungovaly, miliony lidí připravily o štěstí a životy.“
Slavnostní odhalování plastiky doprovázely protesty stoupenců i odpůrců Marxova učení, které od sebe oddělovala policie.
Dvoutunová bronzová skulptura, měřící šest metrů, kterou městu věnovala čínská vláda, budila i v samotném Trevíru značné diskuse. Nakonec se vedení města dohodlo na kompromisu, že dar z Pekingu sice přijme, ale neumístí ho v samém centru města, nýbrž na některém z menších postranních náměstí.
Vedení německého PEN klubu vyzvalo ještě těsně předtím primátora Trevíru, sociálního demokrata Wolframa Leibeho, aby pozdržel odhalení sochy, dokud nebude z vězení propuštěna vdova po čínském nositeli Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poovi.
Německá levice myšlenky autora Kapitálu v zásadě sdílí a vidí v nich inspiraci v boji proti celosvětovým internetovým koncernům. Milý Karle Marxi, je jedno, jak brilantní byly Tvoje ideje: v praxi nefungovaly, miliony lidí připravily o štěstí a životy.
V souvislosti se zahájením oslav jubilea se zřejmě největší kritika snesla na hlavu předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, který je v pátek oficiálně zahájil. Ve svém projevu mimo jiné řekl, že na Marxe je třeba nahlížet v kontextu doby, v níž žil.
„Za to, že jeho pozdější následovníci použili hodnoty, které formuloval, a slova, jež k popisu těchto hodnot nalezl, jako zbraně proti jiným, nelze povolávat k zodpovědnosti Karla Marxe,“řekl doslova předseda Komise.
Opoziční Alternativa pro Německo (AfD) pořádala proti Junckerově projevu protiakci, včetně tichého pochodu centrem města na připomínku obětí komunismu.
Šéfa Komise kvůli záměru vystoupit v Trevíru při příležitosti Marxova narození kritizovali i vlivní členové amerického Kongresu.
Poslanci Evropského parlamentu za maďarskou vládní stranu Fidesz adresovali Junckerovi otevřený dopis, v němž mimo jiné uvedli, že „marxistická ideologie způsobila smrt desítek milionů lidí a zničila životy stovek milionů, přičemž oslava jeho výročí je výsměchem jejich památce“.