Za horizontem Evropy

Komunisty ani voliče Tomia Okamury to zajímat nebude, ale je to důležitá zpráva. I pro Česko. Koncem minulého týdne byl Evropskou komisí zveřejněn první návrh rozpočtu obřího unijního programu pro vědu a výzkum. Týká se let 2021 až 2027; jde už o devátý rámcový program, který po osmém Horizontu 2020 dostane jméno Horizont Evropy.

Počítá už ale s tím, že zřejmě v roce 2019 skončí „za horizontem“Evropské unie brexitující Velká Británie, která přestane přispívat.

I tak má program rozdělit vědcům a institucím rekordních 100 miliard eur, tedy 2,5 bilionu korun českých. A to je opravdu hodně peněz.

Zatímco ve stávajícím Horizontu 2020 bylo k mání 77 miliard eur (dva biliony korun), o dost štědřejší balík ukazuje, že to EU myslí s vědou vážně. Ale nebyli by to snad vědci, kdyby neměli větší aspirace a požadavky na ještě dražší přístroje či experimenty.

Vlivná lobby akademických organizací a hi-tech průmyslu totiž loni požadovala dokonce dvojnásobné navýšení zdrojů! Ještě letos v březnu třináctka velkých skupin včetně Evropské univerzitní asociace (EUA) zastřešující 800 škol volala po rozpočtu 160 miliard eur. „Nárůst je to sice pěkný, ale není na úrovni, kterou bychom považovali za vhodnou,“řekla před pár dny magazínu Nature Enora Bennetot Pruvotová, vysoká činovnice EUA.

Školy to pochopitelně tuze zajímá, jak ukazuje pohled na strukturu programu. Součástí je totiž i investice do studijních výměn Erasmus+, jež se bezmála zdvojnásobí na třicet miliard eur. Přímo na vědu půjdou peníze ve třech pilířích: zaprvé 13 miliard na podporu excelence (sem patří i prestižní ERC granty), zadruhé 13,5 miliardy na vývoj v průmyslu a zatřetí 7,5 miliardy na řešení sedmi skupin „společenských výzev“, jako jsou potraviny, energetika nebo klima.

Novinkou má být potom vznik Evropské inovační rady (EIC), jež by vybírala a po způsobu Evropské výzkumné rady (ERC) i udílela granty pro inovativní podnikatele.

Do jednání o rozpočtu, která se zintenzivní v létě, zasáhne brexit a diskuse, jak se mohou k programu připojit Britové (možná přidružením podle norského či švýcarského modelu).

Jen pro jisté dokreslení, jak je/byla EU pro Británii ve vědě důležitá, poslouží dosavadní statistika: z celkových 77 giga v Horizontu 2020 si ostrovní výzkumníci zatím „cucli“deset miliard – a jsou nejúspěšnějším státem.

Nový program je podstatný pro Čechy: právě v něm byměli po roce 2020, kdy vyschnou cílené strukturální fondy, hledat zdroje pro svá výzkumná centra, jichž jsme tu zbudovali celkem dost: přesně 48. Ale v soutěži o tyto velké peníze (v ERC grantech, v pozicích ERA Chair nebo výzvách H2020) stále jen paběrkujeme. Bohužel.

Zatímco ve stávajícím Horizontu 2020 bylo k mání 77 miliard eur (dva biliony korun), o dost štědřejší balík ukazuje, že to EU myslí s vědou vážně. Ale nebyli by to vědci, kdyby neměli větší aspirace a požadavky.