Důvod ke stresu mají spíš žáci než Jiří Zíka
editel Cermatu Jiří Zíka se brání slovům bývalého ředitele Ústavu pro jazyk český Karla Olivy ( Inkvizitor bez validních argumentů, LN 9. 5.), že prý chybu ve shodě přísudku s podmětem v e-mailu ředitelům gymnázií udělal „v extrémním stresu“s cílem poskytnout informaci. Stres z vlastní chyby, kdy jemu osobně o nic moc nejde, byl nepochybně nesrovnatelný se stresem žáků skládajících přijímací zkoušky, které mohou rozhodovat o jejich dalších šancích v životě. Žáci u zkoušek mají mnohem zásadnější důvody být v jednorázové vylučovací zkoušce stresováni.
Chce snad ředitel Cermatu naznačovat, že jejich odvolání proti výsledku zkoušek s poukazem na stres budou příznivě vyřízena, ať již v první instanci Cermatem, nebo následně – s poukazem na přiznanou labilnost ředitele Zíky stran látky evidentně patřící na první stupeň – správním soudem?
Absurdní je ovšem v dané situaci i sama odvolávka na validační komise, pokud se jednalo o otázku z mateřského jazyka, která byla kladena žákům páté třídy základní školy. Cožpak není znakem profesní demence autorů testů, dávají-li žákům prvního stupně (!!) základní školy otázky, nad jejichž správnou odpovědí musí rokovat komise – nemluvě o tom, že je komise tak neschopná, že předpokládanou látku páťáků nezvládá?
Úloha s počtem hlásek v kořeni navíc nepřináší nic, co by adekvátně testovalo znalost mateřského jazyka. Je formulována tak, že dysgrafici nebo dyskalkulici musejí mít s jejím řešením potíže, které nijak nesouvisí se znalostí češtiny jako jazyka. Nehledě na to, že sám problém, kolik hlásek reprezentují jaké kombinace „ě“s předchozím písmenem, je extrémní nuance, u které lze pochybovat o tom, zda ji učitelky a učitelé na prvním stupni opravdu vyučují.
Chyba sama je bagatelní s ohledem na počty žáků, kterých se týkala (mnohem méně bagatelní je lidské opovržení, které z vyjádření ředitele Cermatu bylo možné slyšet na adresu žáků, již tu či onu variantu odpovědi volili). Svědčí ale o tragicky špatném pojetí testování v režii Cermatu. Toto pojetí ovlivňuje obsah výuky v našich školách, vede před zkouškami k nesmyslnému drilu zaměřenému jen na tento typ zkoušek, nikoli na to, co by mělo být obsahem vzdělávání.
Z toho, k jaké chybě v testech pro páťáky došlo, lze vyvodit především závěr o přezíravosti všech, kdo měli zadání kontrolovat, vůči tomu, co vyřazovací testy pro osudy žáků a studentů mohou znamenat. Zcela minimálním požadavkem na další postup by mělo být, že se kompletně vymění jak komise, které chybu v zadání pro páťáky neodhalily, tak i ředitel Cermatu, jenž zjevně látku, z níž páťáky (!!) testuje, ve stresu sám nezvládá.
Z hlediska vzdělávání jako takového by ovšem bylo nejlepší rozloučit se s celým systémem předmětového testování, který Cermat realizuje. Ten byl zaveden v rámci projektu financovaného ze strukturálních fondů Evropské unie pod patronací tehdejší ministryně Miroslavy Kopicové v návaznosti na předchozí změnu pojetí centrálních maturitních zkoušek z průřezových kompetencí na zkoušení předmětové, kterou prosadila ministryně Dana Kuchtová. Byly vyhozeny desítky milionů za reálné škody páchané na mladých generacích. Žádné trestní stíhání z toho sice nebude, ale ve srovnání s tím jsou přesto veškeré jiné případy zneužívání evropských fondů nebo podezření na ně jen směšnými maličkostmi, které přinejmenším aktivně neškodí. JIŘÍ ZLATUŠKA
Z hlediska vzdělávání by bylo nejlepší rozloučit se s celým systémem předmětového testování, který Cermat realizuje