Statečný kuchař z Jadranu
PRAHA Českoslovenští legionáři inspirovali k odporu k monarchii i své krajany v námořnických uniformách na Jadranu. Ti dokonce při převratu v říjnu 1918 v Pule své oddíly nazvali „námořní legií“.
Jeden z rebelů však již v jejich řadách následně chyběl...
Námořní četař kuchař (küchenquartiermeister) František Koucký se narodil 1. června 1894 v Hnidousech u Kladna.
Vyučený řezník nastoupil k námořnictvu ihned po vyučení jako dobrovolník, aby poznal moře a svět. Službu mu však nečekaně prodloužila první světová válka, kdy sloužil na torpédovce Tb.80 jako kuchař, ale v případě boje musel od plotny nastoupit také k palubnímu dělu. Krause a jeho kumpána poddůstojníka Neviho se měl právě František Koucký údajně domlouvat se svým pětadvacetiletým kamarádem z lodi, chorvatským marsgastem (námořním desátníkem) Ljubomirem Krausem ze Splitu, na únosu jejich torpédovky do Itálie. Koucký měl prý veliteli člunu a monarchii oddaným námořníkům dát do jídla uspávací látku a pak se zmocnit lodě. Tak se stalo, že 7. května 1918 velitel torpédovky předal oba námořníky vojenskému tribunálu, který je rychle odsoudil k trestu smrti zastřelením…
Zatčeno pak bylo i dalších deset slovanských námořníků, kteří skončili „jen“ve vězení. Poprava Kouckého i Krause byla vykonána v sobotu 11. května 1918 v pět hodin odpoledne na dvoře pulské námořní věznice.
Nejdříve byl zastřelen zdrcený a rozrušený Kraus a krátce nato hrdě a klidně stojící Koucký. Popravy se účastnil sám velitel rakousko-uherské flotily, kontraadmirál Miklós Horthy, který oba muže označil za „hnisající část nemocného těla“.
Kolem plánovaného únosu Tb.80 však existuje řada nejasností, a tak jistý je jen statečný postoj kuchaře Františka Kouckého při popravě a také jeho vlastenectví a odpor k válce, které po skončení bojů potvrdil sám námořní polní kurát Don Mario Trampus. Mimochodem byl to on, kdo Františka před popravou připravoval na smrt.