Voda z plastu má starý problém

Vodu v plastových lahvích obchází nový strašák: jsou v ní malinké částečky plastů. Ale nepropadejme panice. Opravdový problém je jinde. A je to starý známý.

Na mikroplasty, jak se částečkám říká, poukázala nedávno studie připravená pro ekologicky zaměřenou organizaci Orb Media. Vědci z Newyorské státní univerzity ve Fredonii analyzovali 259 lahví balené vody ze zemí pěti kontinentů – nikoli však z Evropy. Mikroplasty našli v 93 procentech vzorků. Kde se tam vzaly? Asi 54 procent částic tvořil polypropylen z víček na lahvích. Zhruba pět procent částic byla průmyslová mazadla ze zpracovatelských závodů.

EKOPOHLED

V kontaminovaných lahvích bylo na litr vody v průměru deset částeček větších než 100 mikrometrů (desetina milimetru, což odpovídá šířce vlasu) a také v průměru 325 částeček o velikosti jen 6,5 až 100 mikrometrů. Ty se nedaly analyzovat, ale asi to jsou taky mikroplasty.

Představa, že do sebe tohle lijeme, není příjemná a určitě stojí za to, snažit se to změnit. Nicméně, jak shrnuje časopis New Scientist, riziko pro lidi se neprokázalo. Víc částic než z vody vdechujeme ze vzduchu – a ty jsou horší, mohou dráždit plicní sklípky. Mikroplasty jíme také v mořských plodech, v nichž se hromadí (rybám zůstávají ve střevech, která nejíme).

Když vědci nevědí, musí udělat pokus. Experimenty s laboratorními zvířaty ukázaly, že většina mikroplastů projde zažívacím ústrojím a zase opustí tělo. Teprve částice menší než 20 mikrometrů mají potenciál proklouznout střevem a možná proniknout do orgánů. I v tomto případě by musel člověk denně zkonzumovat miliony mikročástic, aby vznikl třeba zánět jater. Loňská zpráva Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) uvádí, že nic takového u lidí nebylo nikdy zjištěno.

U balené vody je nedobré něco jiného. Na výrobu lahví a jejich převážení se spotřebovává ropa, vznikají skleníkové plyny. Zbytečně: voda z vodovodu je v našich končinách nezávadná. Pravda, i v ní mohou být mikroplasty, ale to už si nevybereme.