NA HRADĚ A V PODHRADÍ: JAK SE ŽILO V DOBĚ JIŘÍHO Z PODĚBRAD
Jaká byla Praha v 15. století? Neklidná, bouřlivá a upadající, nebo vzkvétala a žila stejně jako jiná města pozdně středověké Evropy? Od všeho nepochybně trochu. Vždyť na počátku 15. věku ještě doznívala slavná lucemburská éra, i když v podobě konfliktu Václava IV. a Zikmunda, potomků Karla IV.
Vše ale rázem změnil nejprve příchod idejí reformátorů a následné husitské bouře. V těch sehrála pražská města 20. a 30. let – Praha se skládala hned ze tří měst, jež žila svůj vlastní život – významnou roli. V následujícím období porevolučního kvasu pražskými městy prošlo, projelo, či zde dokonce žilo a zemřelo šest českých panovníků. Královská Praha během jejich vlád hledala svou staronovou tvář. Stále platila za královskou rezidenci, ač se vlastní panovnické sídlo nacházelo i jinde než na Pražském hradě.
Jak Praha vypadala, víme
Pražská města představovala konglomerát, jenž se vyvíjel a rozrůstal od konce 9. století po obou březích Vltavy. Pod ostrohem rodícího se Pražského hradu vznikalo Menší Město pražské (Malá Strana), na pravém břehu Staré Město. Karel IV. založil roku 1348 za hradbami druhého jmenovaného ještě Nové Město. Zástavba však rostla i v sousedství Pražského hradu – později známá jako Hradčany – a během 15. století začala přibývat obydlí třeba i pod Vyšehradem.
Vlastní Prahu ale utvářely tři celky, které disponovaly samostatnými městskými právy: levobřežní Menší Město a Staré a Nové Město na pravé straně. Oba břehy spojoval od doby Karla IV. most, původně (až do roku 1870) zvaný Kamenný, jenž nahradil Juditin most z 12. století.
Jak tehdejší Praha opravdu vypadala, o tom se nemusíme jen dohadovat. Unikátní pohled na větší část pražské aglomerace nám totiž poskytuje dřevoryt z Kroniky Hartmanna Schedela. Ta vyšla roku 1493 a žádné starší vyobrazení Prahy není. Kreslíř, stojící na Vyšehradě, zachytil Nové Město, Malou Stranu, Vltavu a v pozadí Pražský hrad. Podrobnější zakreslení Prahy pochází až z roku 1562. Tzv. vratislavský dřevořez ukázal pražská města v reliéfním pásu od Pohořelce k Vyšehradu.
Pražané: pár desítek tisíc lidí
Převaha majetných a německy mluvících obyvatel se do konce 14. století zdržovala spíš na Starém Městě, někteří řemeslníci naopak cíleně obývali Nové Město již od dob, kdy ho Karel IV. založil. Revoluční dění na počátku 15. století ale obyvateli otřáslo, zejména s jejich počtem. Na konci 14. století tu žilo odhadem na 40 tisíc lidí, což ji řadilo mezi velkoměsta své doby. K roku 1429, na konci válečných let, jejich stav klesl pod 30 tisíc. Za vlády Vladislava Jagellonského se pak ustálil mezi 25 až 30 tisíci obyvatel.