Kůrovec skolil ředitele Lesů
Ministr zemědělství odvolal generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda. Důvodem je kalamita lýkožrouta
PRAHA Je to malý brouček, na svědomí má však zkázu nevídaných rozměrů. České lesy čelí historicky nejrozsáhlejší kalamitě kůrovce. Kromě smrků teď lýkožrout skolil i generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda. Včera ho odvolal ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO). Státní podnik je zejména v poslední době kritizován za to, že nedokázal kůrovcové kalamitě, o které LN informovaly už loni v listopadu, čelit včas a pořádně. V prvním čtvrtletí klesl hrubý zisk společnosti, která spravuje zhruba polovinu lesů v zemi, o 27 procent na 1,25 miliardy korun. Na tom se významně podílelo snížení cen dřeva. I to přitom souvisí s kůrovcem.
„Důvodem odvolání je nekoncepční a dlouhodobě zanedbaná situace v lesích, kdy je stav s kůrovcem kalamitní,“uvedl Milek. Jen za loňský rok se vytěžilo 5,4 milionu kubíků kůrovcového dřeva. Celková těžba přitom činila 17 milionů kubíků – více než 60 procent bylo nahodilých, přičemž stromy padly následkem větru či sucha. Kůrovec ale zanechal největší spoušť. Větší než vichřice Herwart, která měla na svědomí 3 miliony kubíků dřeva.
Podle Szóráda mohou za kůrovcovou kalamitu extrémní výkyvy počasí a sucho. Nasazená obranná opatření proti lýkožroutovi byla podle něj na hraně zvládnutí.
„Kůrovcová kalamita se dostala do tak obrovského rozsahu, že vyžaduje okamžité krizové řešení. Lesníci a především Lesy ČR s největší pravděpodobností situaci podcenili už v roce 2006, kdy byla těžba 3,5 milionu kubíků, loni necelých 6 milionů. Přitom po hurikánu Kyrill byla milion kubíků. Svoji roli hraje i klimatická změna, ale včasný zásah a prevence by mohly zabránit této katastrofické situaci,“říká k tomu ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Kalamitní stav podle informací LN vyvolal hustou atmosféru už na středečním jednání vlády. Ministr Milek na ní předložil pro informaci zprávu, která se kůrov- cem zabývá a kterou mají LN k dispozici. Kromě toho, že zohledňuje stav z minulého roku, nabízí i pohled na ten letošní.
„Proti loňskému roku došlo k jarnímu rojení lýkožroutů téměř o čtyři týdny dříve. Během dvou měsíců, tedy do konce června, bude nutné zpracovat a asanovat u všech vlastníků lesa tři miliony kubíků dřevní hmoty napadené kůrovci. Pokud se tento objem nepodaří naplnit, hrozí ve druhém pololetí roku 2018 i v následují- cích letech další skokové navýšení kalamity,“popisuje dokument.
Přitom i se zpracováním dřeva je problém. Za prvé proto, že Lesům ČR chybí zhruba dvě tisícovky pracovníků, kteří by se s popadaným či napadeným dřívím popasovali v lese. Už teď jsou také skoro naplněné skladovací kapacity a pro dřevo především nejsou odběratelé. Dřeva už je prostě moc a vzhledem k tomu, že loni měli s kůrovcem a vichřicí problémy i okolní státy, těžko se hledá odbytiště i v zahraničí. Podle listopadových čísel bylo ve střední Evropě k přednostnímu vytěžení a prodeji na 25 milionů kubíků dřeva. V neposlední řadě je svízel i s dopravou. Na železnici chybí aktuálně pro přepravu kalamitního dřeva minimálně 1500 vagonů.
Tři nové generace škůdce
„Již nyní je nutné zajistit vyhledávání kůrovcem napadených stromů, jejich těžbu, dopravu a asanaci, než se v napadených stromech vyvine nová generace, která stromy opustí a napadne nové,“varu- je vládní materiál s tím, že doba vývoje škůdce je šest až deset týdnů, což je na zvládnutí všech úkolů lhůta velmi krátká. „Na většině území České republiky lze očekávat, že v letošním roce budou takto založeny tři generace škůdce,“odhaduje v dokumentu ministerstvo zemědělství.
Resort proto navrhuje několik opatření. Za prvé vyhlášení nouzového stavu z důvodu přírodní katastrofy, který by umožnil mimořádná opatření. Variantou je i ustanovení nové funkce, a to vládního zmocněnce pro řešení kalamitní situace v Lesích ČR. K dispozici by měl kalamitní štáb, kde by byli zástupci dotčených ministerstev a krajů. Zmocněnec by pak každé dva týdny měl za úkol informovat vládu o tom, jak postupují práce.
Označení přírodní katastrofa přitom není nadsazené – v současné situaci a při ztrátě obrovského množství stromů hrozí, že les přestane plnit všechny svoje funkce – například přestane zadržovat vodu. A to je vzhledem k letošnímu suchu poměrně zásadní.