Iráčané chtějí konec korupce i obnovu země po pádu IS
Rekonstrukce země po čtyři roky trvající válce s teroristickým hnutím Islámský stát (IS), zajištění bezpečnosti, snížení korupce a překonání sektářského rozdělení Iráku. Takové jsou hlavní úkoly vítěze dnešních iráckých parlamentních voleb.
Hlavním favoritem byl dosavadní premiér, 66letý šíita Hajdar Abádí. Muž, který vyhlásil osvobození od IS a silou zakročil proti kurdským snahám o rozdělení Iráku, čelil ale kritice kvůli úsporným ekonomickým opatřením a přetrvávající korupci v řadách vládních úředníků – podle Amnesty International je Irák jedním z nejzkorumpovanějších států světa, ve 180místném žebříčku obsadil 169. pozici.
Abádí se ale tentokrát nebude moci spolehnout jen na šíitské voliče, ti byli totiž rozdělení. Jako zastánce jejich zájmů se prezentoval i Abádího předchůdce, 67letý Núrí Málikí, který kandidoval s programem na ukončení současného dělení moci mezi většinové šíity, sunnity a Kurdy. Zatímco šíitům připadne místo premiéra, sunnité obsadí post předsedy parlamentu a Kurdové spíše ceremoniální křeslo prezidenta.
Právě Málikího vláda proslula diskriminací sunnitského obyvatelstva, jež vedla k tomu, že při vítězném tažení bojovníků IS je mnozí sunnité vítali jako osvoboditele.
Dalším Abádího vyzyvatelem je Íránem podporovaný velitel šíitských milicí, 63letý Hádí Ámirí, jehož vnímá mnoho šíitů jako válečného hrdinu. Seznam lídrů silných stran doplňuje 44letý duchovní Muktada Sadr, který dříve vedl ozbrojený odpor proti přítomnosti amerických vojsk. Klerik Sadr vytvořil nečekanou alianci s komunisty a sekulárními stranami. V programu sází především na boj proti korupci.
Kandiduje také novinář, jenž hodil boty na Bushe
V řadách Sadrovy koalice kandiduje i zřejmě nejslavnější irácký novinář Muntazír Zajdí, který proslul tím, že na tiskové konferenci před deseti lety házel své boty po americkém prezidentovi Georgi W. Bushovi. Za útok na lídra USA strávil šest měsíců ve vězení, nyní usiluje o poslanecké křeslo. Odmítl ale tisk volebních plakátů s fotografiemi svého činu: „Nechci, aby lidé hlasovali emocemi, chci je přesvědčit,“citovala ho agentura Reuters. „Zkorumpovaní politici neposlouchají lidi, kteří je žádají, aby se korupce vzdali. Proto jsem se rozhodl vstoupit do politiky,“vysvětlil.
Abádí, jenž je na západě vnímán jako nejméně sektářský z výše uvedených kandidátů, vedl kampaň i v sunnitských provinciích. Obrací se na pragmatičtější voliče, kteří doufají, že dokáže zabránit násilí a vzhledem ke svému dobrému jménu ve světě i přitáhnout zahraniční investice.
Všichni hlavní favorité mají blízko k sousednímu Íránu, zároveň si ale potřebují zachovat přátelské vztahy se Spojenými státy, z jejichž pomoci těží. Vítěz voleb se tak bude muset velmi opatrně pohybovat na diplomatickém poli, zvláště v době, kdy americký prezident Donald Trump odstoupil od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu.
Irácká ústava zajišťuje i čtvrtinový podíl žen v parlamentu, na volebních listinách jich proto figuruje 2500. Fátin Rašíd Hamídová kandiduje za stranu Bagdádský svaz, v níž převažují sunnité. „Nejdůležitějším tématem pro ženy v Iráku je bránit se odsouvání na okraj. Naše společnost umožňuje mužům řídit všechna odvětví a obory,“soudí. Přes veškeré vládní snahy se od roku 2003 postavení Iráčanek nepřestává zhoršovat. Mnohé z kandidátek čelily před volbami zastrašování, konzervativci strhávali jejich plakáty a přimalovávali jim vousy. rok