Zakázaná exotika ze slupek
PRAHA Slupky kávových třešní či bobů se před pár lety staly v kavárnách exotickou novinkou. Sušené plody, z nichž se zatím běžně využívalo jen zrno pro přípravu kávy, se staly základem čajů, limonád nebo sladkostí. Chuť připomínající šípek nebo ibišek si ovšem zákazníci dlouho nevychutnali. Zkraje dubna totiž takzvanou cascaru dala Evropská unie na index. Jde totiž o novou potravinu, u níž zatím není známo, zda je její konzumace bezpečná.
Zatímco kávová zrna jsou součástí lidského jídelníčku několik staletí, jejich slupky se začaly konzumovat teprve nedávno. Vzhledem připomínají sušené rozinky nebo jemné skořápky a využilo jich i několik českých podnikatelů. Nyní je ale jejich plánům konec, tedy aspoň prozatím.
„Cascaru jsme bohužel z prodeje stáhli. Mrzí nás to, protože v tomto slunečném období je ledová cascara s kapkou pomerančo- vé šťávy a medu velice populární záležitost,“řekl LN kavárník Marcel Bíza z pražského podniku Made in Coffee. „Náš podnik na ní sice nestaví, ale brali jsme ji jako příjemnou a ne tak známou záležitost pro naše zákazníky.“
Zakázaná pochoutka láká
Sladkokyselou chuť exotického plodu využil i další podnikatel z Brna. Tentokrát pro výrobu energetických tyčinek. Zákaz cascary ho ovšem zaskočil uprostřed distribuce. „Navázali jsme již spolupráci s několika prodejci,“říká Jan Špalek, pražič kávy z Brna a výrobce tyčinek Rebelbean. „Tyčinky jsme tedy stáhli z prodeje. Všechny, kdo od nás nakoupili, jsme o situaci informovali a nabídli jim vrácení peněz.“
Zájem o produkt s exotickou přísadou ovšem projevili i další prodejci ze Slovenska nebo Rakouska. „Všichni jsou ochotni čekat i několik měsíců, dokud nebude opět možné tyčinky prodávat,“tvrdí Špalek, který se v mezičase soustředí na pražení a prodej kávy. Zákaz cascary jeho podnikání prý neohrozil. Investice mu ovšem zůstala v nakoupených obalových materiálech.
Před dvěma lety začal kávové slupky využívat také Jiří Sládek k výrobě limonád Cascara Fizz. Po testovací várce 30 tisíc lahví se jen zaprášilo, limonádu tak začal dodávat až do 60 podniků v Česku. S ledovým nápojem expandoval i do zahraničí. Po oznámení českého ministerstva zemědělství jej ale musel z trhu stáhnout.
„Zboží mi zbylo, ale aspoň budu mít co pít v létě. Situaci beru s nadhledem, i když mi kompletně zrušila podnikání,“mává Sládek rukou nad dočasným zákazem cascary. Přesto chce u výroby limonády zůstat a zatím plánuje, jak ji vylepšit. Předpokládá, že za jeden či dva roky by ji mohl začít znovu prodávat.
Až po prověření Evropským úřadem pro bezpečnost potravin se ukáže, zda je cascara bezpečná především pro alergiky, děti a těhotné nebo kojící ženy.
Žádost o povolení cascary podala již roku 2016 rakouská firma obchodující s kávou Panama Varietals. Její zástupci tvrdí, že její bezpečnost si již nechali ověřit v několika certifikovaných laboratořích. Má být bohatá na antioxidanty, omega-3 a omega-6 mastné kyseliny, proteiny nebo vitamin E. Pokud jde o kofein, sto gramů cascary prý obsahuje asi 202 miligramů kofeinu, tedy přibližně stejně jako jeden šálek espresa.
Použití kávových slupek k výrobě nápojů a dalších pochoutek bylo před několika lety exotickou novinkou, které využilo i několik českých podnikatelů. Její dočasný zákaz z Bruselu však poslal byznys s takzvanou cascarou k ledu.
Trocha kofeinu. A pesticidů
Panama Varietals ale také přiznává, že testy odhalily i obsah látek nebezpečných lidskému zdraví. „Hlavními riziky je přítomnost vnějších kontaminantů jako reziduí pesticidů nebo toxických mykotoxinů, jež tvoří některé typy plísní,“uvádí rakouský obchodník. Podle něj ale stejné nebezpečí přináší i další sušené exotické ovoce. „Rizika ovšem mohou být zmírněna dodržováním správných zemědělských postupů, zpracování a skladování.“
„Nejedná se a priori o nebezpečnou potravinu, spíše je považována za neschválenou,“řekl LN Pavel Kopřiva, mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce. „Pokud bychom prodej cascary zjistili, pokuta by se pohybovala odhadem v řádech desítek tisíc korun. Konkrétní výši bychom samozřejmě posuzovali podle množství prodané potraviny, délky jejího prodeje a počtu obsloužených spotřebitelů,“dodal s tím, že unijní schvalovací proces může trvat i několik let.