Májová vigilie

mořádně ovlivnil běh světa a dosud jej ovlivňuje. Žárlivý koncert žabiček, bez šance ovlivnit i svoji louži, byl tedy náležitě hlasitý.

Od prvního českého žabáka jsem se dozvěděl, že jen projevení úcty k Marxovu dílu je výsměch dějinám. Od Václava Klause, člena korespondenta německé xenofobní, protievropské a více než málo nahnědlé strany AfD, to samozřejmě nepřekvapuje. Zřejmě vyznává filozofii být významným v nějaké politické řiti než být bezvýznamným v normální společnosti.

Z pera mnou respektovaného a váženého komentátora tohoto listu jsem se však také dozvěděl, že my „na východě“jsme žili v reálném marxismu. A já bloud už padesát let žiju v omylu, že jsme byli obětí reálného leninismu-byzantinismu, opírajícího se o někdejší mongolskou krutost a lstivost, lehce posypaného stopovými prvky

Putna

Středa Baldýnský marxismu. Budu si muset najít spojitost mezi marxismem a kolektivizací slepic, sociálním rasismem, vražděním jinak myslících lidí a druhým nevolnictvím, uvaleným v „marxistickém“Rusku na rolníky, a učením pana Karla.

Karlu Marxovi se totiž stala ta nehoda, že jeho myšlenek, určených Západu, zmocnila se polocivilizovaná společnost carského Ruska. Opovrhoval jí, stejně jako, pravdě budiž žalováno, všemi Slovany jako beznadějně zpátečnickou verbeží.

Jeho teorie třídního boje platí dodnes. Stačí nahradit slovo „boj“, často krvavý, dnešním slovem střet. Nikdo rozumný přece nemůže tvrdit, že svět je v pořádku, pokud několik set jednotlivců, majitelů bank a výrobních prostředků vlastní drtivou většinu světového bohatství, vytvářeného prací milionů těch dole. Skoro se

Čtvrtek

Oliva stydím říci, že Marx se dopustil jasnozřivosti slovy, že proletáři, dnes čti lidé, živící se prací, nemají vlast. Neboť pokud se globalizují ti, co nakládají s vytvořenými hodnotami, neměli by se globalizovat i ti, co je vytvářejí?

Sociální demokracie, jedno z dítek myšlení pana Karla, má zásadní podíl na polidšťování původně drsného kapitalismu k jeho dnešní podobě kapitalismu s lidskou tváří. Dnes jako by v celé Evropě ztrácela dech. Nevím proč, vím však, že když v třicátých letech z Evropy „zmizela“, kontinent potkala katastrofa války „národních zájmů“. JIŘÍ HANÁK

Pátek Šustrová Sobota Hanák