Pražské jaro začíná v síni i plenéru
Vybírat ze šedesáti koncertů, jež všechny mají na festivalu své opodstatnění (a leckteré ze zahraničních „trháků“byly okamžitě vyprodány), a z mnoha doprovodných akcí je obtížné. Připomeňme však několik zásadních dramaturgických linií. Tou hlavní je letos logicky pozornost věnovaná stému výročí založení státu – proto budou na festivalu uvedeny skladby komponované českými a slovenskými autory během století. Jsou mezi nimi i díla autorů, kteří tvořili v exilu – například Bohuslava Martinů nebo Karla Husy –, i těch, kteří se snažili vysílat poselství zevnitř země, v níž se svobodně tvořit dalo sporadicky. K takovým patřil třeba Klement Slavický, který v roce 1984 složil Sinfoniettu č. 4 Pax hominibus in universa urbi, již zamýšlel jako poselství ke 40. výročí založení OSN, nebo Miloslav Kabeláč, jehož Šestá symfonie se v obnovené premiéře vrací po více než půlstoletí.
Fibich, Suchoň, Janáček
Zajímavým srovnáním a zároveň svědectvím o prvních desetiletích nové republiky jsou dvě skladby, které nabídne závěrečný koncert (3. 6.). V podání Slovenské filharmonie řízené britským dirigentem Jamesem Juddem zazní Sinfonietta Leoše Janáčka a Žalm zeme podkarpadskej Eugena Suchoně. Sinfoniettu Janáček skládal coby ohlas zážitků z první světové války a vtělil do ní i pocity při vyhlášení Československé republiky. Skladba, kterou skladatel původně opatřil pro- gramními podtituly, od nichž ale později upustil, zazněla poprvé v roce 1926 během všesokolského sletu.
Premiéra Suchoňovy vokálně-instrumentální skladby na text Jaroslava Zatloukala se odehrála o dvanáct let později – v roce 1938. Český básník žijící na Slo- vensku věnoval pozornost Podkarpatské Rusi – „zemi krásné, bez úsměvu“– a skladatel jeho metafor využil k baladicky laděné skladbě, jež se, i přes tíživou předzvěst blížícího se dalšího válečného konfliktu, v naději upíná k budoucnosti. K dokonalému procítění tohoto čes- ko-slovenského dialogu naladí úvodní ze tří skladeb koncertu, málo hraná slavnostní ouvertura Komenský Zdeňka Fibicha.
Svatební košile čili Duchova nevěsta
Když Antonín Dvořák v roce 1885 v Birminghamu poprvé uvedl svou bala- dickou kantátu na Erbenovu báseň Svatební košile, psaly noviny o „nejoriginálnější a nejvýznamnější skladbě svého druhu, jež byla dosud provedena o birminghamských slavnostech“. Tehdy skladatel dirigoval stopadesátičlenný orchestr a čtyřsetčlenný sbor!
Antonín Dvořák musel být nadšený – vyprávěl prý, jaký to byl rámus: „To neustálé volání a křičení ‚Dvorak‘ nemělo konce!“A Svatební košile se – v anglosaských zemích pojmenované Duchova nevěsta – hrály pak ve světě ještě mnohokrát, hlavně v Británii a v USA.
Na Pražském jaru tuto mimořádnou skladbu uslyšíme (27. 5.) v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který bude řídit jeho nový šéfdirigent Christian Arming, s Pražským filharmonickým sborem a se skvělými sólisty Evou Hornyákovou (soprán), Adamem Plachetkou (basbaryton) a Richardem Samkem (tenor).
Nová hudba, noví interpreti
Pražské jaro se však nemíní obracet pouze k historii, ale dává nahlédnout i do současných trendů klasické hudby koncerty jejích předních ansámblů – Klangforum Wien, Neue Vocalsolisten Stuttgart nebo českého souboru Prague Modern – i do tvorby mladých tuzemských skladatelů a interpretů, jimž se už daří v mezinárodní konkurenci. Zazní i čerstvé skladby, k jejichž napsání Pražské jaro nadějné autory přímo vyzvalo.
Pozoruhodná je rovněž dramaturgie Debutového koncertu (30. 5.), v němž se s Filharmonií Hradec Králové představí mladý, v Česku vystudovaný a zdomácnělý japonský dirigent Chuhei Iwasaki a laureát Mezinárodní soutěže PJ pianista Marek Kozák.
Debut Pražského jara nabízí zajímavý repertoár: Hudbu pro Prahu 1968 amerického komponisty českého původu Karla Husy, jenž je v zahraničí považován za jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů, Klavírní koncert č. 2 Pavla Bořkovce z roku 1951, který podle Marka Kozáka fascinuje svou energií a inspirací lidovou písní a je neprávem opomíjen, a Dvořákovu Pátou symfonii F dur, jež měla v Praze premiéru v roce 1879 pod taktovkou Dvořákova přítele Adolfa Čecha.
Pražské jaro – 73. mezinárodní hudební festival, Praha, 12. 5. – 3. 6.
Má vlast Bedřicha Smetany otevírá dnes v pražském Obecním domě program třiasedmdesátého ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Českou filharmonii bude řídit Tomáš Netopil a kromě hostů ve Smetanově síni a diváků ČT art a posluchačů stanice Vltava si ji mohou v přímém přenosu vychutnat i návštěvníci pražského ostrova Kampa, kde se už od odpoledne koná hudební piknik „Open on Kampa“.