NA HRADĚ A V PODHRADÍ: JAK SE ŽILO V DOBĚ JIŘÍHO Z PODĚBRAD

Panovnické dvory bývaly obvykle přirozeným světem králů, kteří se do nich narodili. Jiří ale pocházel ze šlechtické vrstvy, a vyšel tedy z odlišného prostředí. Nabízí se proto otázka, zda to samo o sobě nějak ovlivňovalo dvůr a chování dvorské společnosti, která krále Jiřího obklopovala.

Šašci i úředníci

O ní se v pramenech mluví různě – vždy záleží na tom, z jakého tábora pisatel pocházel, zvláště zda byl katolík, nebo utrakvista. Např. katolický učenec Pavel Židek kritizoval v okolí krále nedostatečně vzdělané lidi (sám usiloval o místo). Tůma Přeloučský z druhého tábora zase tvrdil, že takový dvůr, jaký vedl král Jiří, neměli ani císařové Karel IV. a Zikmund Lucemburský.

Přestože autoři přeháněli, dvůr se choval okázale podle potřeby. Přispívala k tomu i řada služebného personálu (kuchař, krejčí, posel, svícník, vrátný) nebo zpěváci, kejklíři, šašci. Nejznámější z nich zůstává Jan Paleček, jehož postava zlidověla do moudrého a vtipného karatele.

Tvář každého královského dvora určoval konkrétní panovník, jeho preference, obliby. Co naopak zůstávalo neměnné, byl funkční systém dvora, který si mezi sebou předávali a cizelovali jeho představitelé. Jednalo se o dvorské úřady, posty v kanceláři nebo poradní pozi- ce. Na dvoře krále Jiřího v nich působili Lvové z Rožmitálu, páni ze Stráže, z Lipého, Švihovští z Rýzmburka nebo páni z Michalovic, ze Šternberka ad. V kanceláři se činili Prokop z Rabštejna, Hilarius Litoměřický aj., mezi rádce se zařadili Antonio Marini, Martin Mair či Řehoř z Heimburku.

Pražský hrad pro ceremonie, Králův dvůr pro život

Jako rezidenci využíval Jiří z Poděbrad Prahu, přestože měl k dispozici např. Vlašský dvůr v Kutné Hoře, kam občas zavítal. V Praze obýval tzv. Králův dvůr, který se rozkládal mezi branou sv. Benedikta a branou Odranou, přibližně tam, kde dnes stojí Obecní dům. V Králově dvoře se nacházely královské komnaty i hodovní síň, v níž se konávaly sjezdy. Nechyběly sklepy, lázně, příbytky pro koně ani zahrada, odkud vedla fortna na Nové Město.

Sídlo dvora se tak již od krále Václava IV. nacházelo na Starém Městě pražském a na Pražském hradě se konaly pouze ceremoniální akty a působil pražský purkrabí. Krále Jiřího na dvoře obklopovala rovněž rodina, zvláště manželka Johana z Rožmitálu, která byla často nápomocna radou i pomocí.

Trvání dvora Jiřího z Poděbrad započala volba 2. března (event. korunovace 7. května) 1458 a ukončila králova smrt 22. března 1471.