Testosteron

ří“, ale obvykle mají před sebou ještě řadu plánů, včetně toho, že někteří (opět) zakládají rodinu.

„Péče o tělo má v postmoderní době úplně jiné rozměry a dotýká se mužů v různých sociálních vrstvách. S sebou to přináší mimo jiné to, že o sebe někteří pánové o něco více dbají a také jim více záleží na vlastním zdraví,“popisuje Lucie Vidovićová, socioložka, která se na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně věnuje problematice stárnutí i tomu, jak se na ně dívá společnost. Zatímco dříve bylo stárnutí a s ním spojené změny nevyhnutelným faktem, dnes se dá do určité míry zpomalit.

Ztráta životní role

„Dřívemuži neměli tolik informací a ani nebyly k dispozici medicínské technologie, které by jim umožnily některé z jejich potíží řešit. Řada z nich ani nebyla příliš zvyklá o sebe nějak zvlášť pečovat,“shrnuje. I ona se tak brání zkratce, že za nevrlost některých mužů a jejich neochotu přijmout vlastní stárnutí může jen nedostatek testosteronu. „Výzkumy popisují, že muži jsou zvyklí ve svých životních rolích dominovat a jsou častěji vázaní na role, které zastávají na veřejnosti, mnohdy jsou na nich i závislí. Pokud o tyto role náhle přijdou, například se rozvedou, jsou propuštěni z práce nebo odejdou do důchodu, nemajímnoho možností, jak tuto situaci zvládnout. Někteří jsou proto častěji nemocní, někdy choleričtí a agresivní vůči okolí i vůči sobě,“popisuje socioložka méně