Festival Open House,

Který v hlavním městě na dva dny zdarma otevře dveře do desítek míst, kam se jindy nepodíváte.

Myšlenka probořit hranice mezi běžně nepřístupnými budovami a kolemjdoucími vznikla v roce 1992 v Londýně a záhy se rozletěla do desítek měst celého světa. Od roku 2015 k nim patří i Praha, kde se během víkendu 19. a 20. května otevře více než šest desítek vil, historických paláců, moderních kancelářských budov i technických a industriálních staveb. Na své si přijde každý, dokonce i ti, kdo mají rádi železnici: letos bude otevřený Masarykův salonek aneb původní císařská čekárna na Masarykově nádraží a také vládní salonek v historické budo- Nikdy jste neviděli anebo jste coby ostřílení návštěvníci Open House Praha loni nestihli navštívit Winternitzovu vilu nad Smíchovem, vedleMüllerovy vily druhou ze dvou pražských realizací Adolfa Loose, Kramářovu vilu anebo vinařství Salabka v Troji? Letos to můžete napravit, všechna třimísta se otevřou i letos: prohlídku vinařství můžete doplnit ochutnávkou vín ve vinicích s překrásným výhledem na Prahu, ve Winternitzově vile si projdete místnosti, které nejsou běžně přístupné.

Některé objekty se festivalu účastní poprvé. Premiéru zažije například Obecní dvůr, jedno z tajuplných zákoutí poblíž Anežského kláštera. Kdysi šlo o nevzhledný slepenec hospodářských budov, které vznikaly a zase zanikaly dlouhá staletí od gotiky přes baroko až po klasicismus. Dnes je vše jinak: rekonstrukce proměnila areál s patinou staroměstských Stínadel v luxusní bytový komplex se dvorem, který je poklidnou zelenou oázou přímo v historickém srdci Prahy. Jindy se sem ale nepodíváte, je určen pouze pro obyvatele.

Novinkou je také barokní Michnův palác na Malé Straně, který možná spíš znáte jako Tyršův dům. Sídlí v něm Česká obec sokolská, jíž se podařilo zdevastovaný areál citlivě zrekonstruovat a dobudovat; slavnostního otevření v roce 1925 se zúčastnil dokonce prezident T. G. Masaryk. Dou- fejte, že akci bude přát počasí, protože v tom případě bude přístupná i střecha s okouzlujícími výhledy na Malou Stranu.

Rarity a speciality

Jedním z velkých festivalových lákadel je každý rok karlínská Invalidovna, impozantní komplex postavený díky nadaci Petra hraběte Strozziho, diplomata v císařských službách. V roce 1657 byl těžce raněn v boji s Turky a po více než ročním zotavování sepsal závěť. Lítost nad osudem vojáků, kteří byli zranění podobně jako on, ale nedostalo se jim takové péče, jej vedla ke zřízení Vojenské invalidní nadace pro zestárlé a chudé důstojníky a vojáky, aby „po dlouholetých, věrně vykonaných službách válečných žebrati nuceni nebyli, aneb ve zkázu dokonce neupadli“. Finance dodávalo prosperující panství v Hořicích, žel sám hrabě Strozzi se naplnění své myšlenky nedožil: v pouhých osmatřiceti letech ho 6. června 1664 na bojišti trefila zbloudilá kulka. Místo pro Invalidovnu vybral sám císař, a to na Špitálském poli, tedy v dnešním Karlíně. V srpnu 1732 byl císař osobně u položení základního kamene, dílo pak bylo svěřeno do rukou Kiliána Ignáce Dientzenhofera, tehdejšího dvorního stavitele.

Invalidovna je fascinující budova. Dientzenhofer plánoval areál s mnoha dvory, dlouhým průčelím a barokním kostelem se dvěma věžemi a kupolí, který měly chodby spojovat celkem s devíti dvory. Kdyby vše dopadlo podle plánů, v Karlíně by stál barokní obr. Nakonec však vznikla pouhá devítina původního projektu. Kostel se zmenšil do podoby dvojlodní kaple, mnohem menší byla i nemocnice a další zázemí.