Hrad se dočká oprav za 150 milionů
PRAHA Miloš Zeman se za uplynulých pět let zapsal do dějin Hradu jako stavitel. Během jeho „vlády“sídlo prezidentů prošlo mnoha etapami náročných rekonstrukcí. Dělníci postupně opravili Starý i Nový královský palác, Jízdárnu Pražského hradu či části katedrály svatého Víta. Obnovu za sebou mají i budovy stojící mimo hlavní areál na ostrohu nad Vltavou – například někdejší jízdárna na pražském Pohořelci. A před opraveným palmovým skleníkem v zahradě lánského zámku si Zeman zapózoval s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Prezidentův stavitelský apetit nevymizel ani s počátkem jeho druhého mandátu. Jak vyplývá z dokumentů, kterémají LN k dispozici, jeden z největších hradních komplexů na světě má před sebou opravy za skoro 150 milionů korun. Letos se bude pracovat hlavně na severní straně, která se tyčí nad dolním Jelením příkopem. Tedy poblíž svatovítského chrámu a Vikářské ulice.
Rekonstruovat se bude část opevnění, které za vlády Jagellonců zbudoval proslulý architekt Benedikt Rejt. Jeho součástí je Mihulka, původně dělová věž sloužící k ostřelování nepřátel. Dnes je v ní výstava středověkých řemesel, astrologie a alchymie. Opravou projdou její lávka, ochoz i schodiště, po němž do ní návštěvníci stoupají.
Samotná hradební zeď bude rekonstruována zvnějšku. Pustí se do ní kameníci, klempíři i pokrývači. Dokumenty hovoří o nutné výměně či doplnění oslabených prvků krovu a nutnosti terénních úprav v příkopu pod hradbami. Cena všech vnějších oprav na hradbách a parkánu se vyšplhá na zhruba 55 milionů korun. Dalších asi 13 milionů bude stát obnova interiérů severního výběžku Nového paláce a jednoho z domů ve Zlaté uličce.
Zbrusu nový „domeček“
Stavět se bude také v blízkosti Jízdárny Pražského hradu. Konkrétně v budově s popisným číslem 49, která leží v ulici U Prašného mostu. Dům na dohled od Míčovny, který turisté většinou minou bez povšimnutí, dostane novou fasádu, podlahy, vytápění, kanalizaci i rozvody elektřiny.
Zajímavější je plánovaná rekonstrukce vedlejší prezidentské rezidence. Takzvaný „domeček“slou- žil původně jako oranžerie. Roku 1731 ji postavil architekt vrcholného baroka Kilián Ignác Dientzenhofer. Těsně před druhou světovou válkou k jejím pozůstatkům přibyla dvě nová křídla, čímž vznikla vila pro nejvyššího představitele tehdejšího Československa Edvarda Beneše. Přístavbu režírovala jiná hvězda architektury spojená s Pražským hradem – Pavel Janák. V jím dokončené rezidenci ale nakonec místo Beneše jako první bydlel až komunistický prezident Klement Gottwald. Po něm se do ní nastěhovali všichni další totalitní „vládci“.
Řada z nich se přitom do podoby vily dost nešetrně zapsala. Kvůli jejich necitlivým zásahům nechtěl v „domečku“bydlet první popřevratový prezident Václav Havel. Přebýval v něm jen chvíli, a to doslova z donucení.
Na rozdíl od výše zmíněných oprav není rekonstrukce reziden- ce v Královské zahradě zatím zadána žádné firmě. Podle dokumentů, které mají LN k dispozici, se však chystá její kompletní proměna. V určitém směru dostane stavba takový vzhled, s jakým počítal slavný architekt Pavel Janák, když ho navrhoval. Například stropy, které si komunističtí pohlaváři nechali zvýšit, stavitelé navrátí do původní výšky.
Oprava rezidence má stát kolem 50 milionů korun. V domě bude položeno podlahové topení, staré výmalby nahradí nové, stejně tak zařizovací předměty nebo rozvody energií. Změní se také dispozice kuchyňského a relaxačního zázemí. A to včetně bazénu, kterým je „domeček“také vybaven. Objekt dostane dva jídelní výtahy i zcela nové schodiště. Před časem se hovořilo o tom, že by v rezidenci mohl vzniknout „hotel“pro vzácné státní návštěvy. Změny, které se v rámci rekonstrukce chystají, tomu napovídají.
Historik architektury Zdeněk Lukeš již dříve upozornil, že vila z první poloviny minulého století potřebuje pořádnou péči. „Za tu dobu úplně odešly sítě, topení v podlahách nefunguje, rozvody neodpovídají současným normám. Budova nemá ani klimatizaci, což je dnes standardem,“vyjmenoval.
Podle něj navíc sídlu prezidenta sluší, pokud může zahraničním hostům nabídnout bydlení na úrovni. „Podle protokolu by to tak mělo být. I když samozřejmě záleží na konkrétní návštěvě, jestli nabídku přijme, nebo se ubytuje jinde,“podotkl Lukeš.