Muži na koberečku
Nebyl to rozhodně letos v Cannes takový otřes jako před padesáti lety, když Jean-Luc Godard a další francouzští filmaři festival předčasně ukončili kvůli solidaritě s revolučním hnutím. Iluzi všeobecné shody a spokojenosti přesto sobotní akce ženské úderky na schodech před festivalovým palácem citelně nabourala. Předsedkyně letošní poroty Cate Blanchettová a dalších 81 žen z filmové branže se rozhodly důrazně poukázat na to, že festival od svých počátků přizval do svého oficiálního programu právě jen 82 režisérek, zatímco režisérů bylo 1688.
Ta nejpovrchnější interpretace, k níž tady samozřejmě v různých rozhovorech také hojně dochází, je pohoršovat se nad patriarchálním fašismem pořadatelů, kteří v minulosti na přehlídku nepustili ty umlčené zástupy talentovaných žen. To je samozřejmě stejný nesmysl jako požadovat zpětně po Michelangelovi, aby nechal kus Sixtinské kaple vymalovat nějaké umělkyni. Teoreticky by to snad bylo přínosné, ale v dobovém kontextu zkrátka něco takového nebylo reálné.
Pořadatelé festivalu v Cannes mohli po mnoho dekád sotva zvát o mnoho víc režisérek, když jich obecně tvořilo mnohem méně než mužů. Z Česka se hlavní soutěže v Cannes v minulosti zúčastnila Věra Chytilová a těžko asi žádat o mnoho více.
Jen o málo moudřejší je zlobit se speciálně na filmovou branži, že v minulosti nepustila více žen do režisérských (tedy manažerských) křesel. V byznysu, v politice nebo v armádě jde o stejný proces a i tam se zastoupení mužů a žen proměňuje pozvolna a v závislosti na vývoji celé společnosti. Umělecký svět je navíc specifický, úspěch v něm není nárokový a jeho cena je často extrémní. Není to pak jen otázka schopností a příležitosti, ale také ochoty obětovat umění zdraví či rodinný život.
Protest Cate Blanchettové a spol. (který proběhl s vědomím a souhlasem šéfa přehlídky Thierry Frémauxe) přesto nelze bagatelizovat. Filmařky musí mít stejnou příležitost ucházet se o přízeň publika, kritiků či porot jako filmaři – to by měla být samozřejmost. Dá se předpokládat, že příští rok bude v hlavní soutěži více režisérek než letošní tři. A není důvod se toho bát.