Odklad ve Švédsku neexistuje
Na integraci dětí cizinců vynakládají Švédové hodně úsilí. Učitel může mít ve třídě i několik asistentů
jde o porozumění kulturnímu kontextu?
Hlavní je pomoci, aby se dítě zorientovalo v systému vzdělávání. To ostatní se děje spíše mezi řádky. Jde o druh doučování, jehož cílem je, aby nově příchozí žák z cizí země pochopil švédskou společnost. žáky. Důležité ale je, že rodina, která přijde do Švédska z jiné země, dostane velkou systémovou podporu. Ještě nikdy jsem nepracovala s žákem, jehož rodiče by neměli žádnou práci. Automaticky dostanete na dva roky byt, za tu dobu se mohou rodiče naučit jazyk a najít si práci. Když se vyskytne problém ohledně vzdělání dítěte, řešíme to s rodinou a se školou najednou.
LN Setkáváte se s tím, že by se integrace nedařila a dítě školu nezvládalo? Zná vůbec švédská škola pojem „selhání“?
Myslím si, že švédská škola dává dětem mnohem více šancí, mnohem více prostoru a mnohem více respektu, než je ve školských systémech jiných zemí běžné. Dítě se má ve škole cítit dobře a to se projevuje i v detailech. Pokud je například ve třídě hluk, a dítě potřebuje klid na práci, odejde s ním asistent mimo třídu, aby mohlo v práci pokračovat.
Pokud je situace krizová, domlouvá učitel s ředitelem další podporu k tomu, aby se ten daný žák mohl rozvíjet stejným tempem jako ostatní. Všechny děti mají individuální plány, zohledňují se v nich jejich konkrétní pokroky. Rozhodně to není tak, že by ve stejnou chvíli museli všichni zvládnout totéž. Na konci čtvrté a šesté třídy jsou větší, státní zkoušky, které ověřují, zda dítě může postoupit do dalšího cyklu. Oni vědí, kam mají mířit, ale když cítí, že to dítě na to v danou chvíli nemá, dají mu prostor, aby látku zvládlo svým tempem.
Děti jsou schopné udělat za krátkou dobu ohromný pokrok. Týká se to i těch, o nichž jsme si na začátku mysleli, že to s nimi bude hodně složité.
LN Jak je to s hodnocením? Dostávají děti známky?
Původně známky nebyly do osmé, deváté třídy, teď se zavádějí v šesté třídě. LN Mají děti jinou, oficiální zpětnou vazbu?
Tu získají formou slovního hodnocení. Dostávají dotazníky, které společně vyplní s rodiči. V nich se jich mimo jiné ptají, jak se cítí ve škole. Dotazník funguje jako podkladový materiál pro rozhovor mezi učitelem, rodičem a dítětem. Během tohoto rozhovoru mají rodiče možnost nahlédnout do individuálních plánů, kde vidí, jak na tom jejich dítě je. Dítě je celou dobu partnerem v diskusi a ke svému hodnocení se také vyjadřuje. LN Česká republika má jedno z nejvyšších procent odkladů školní docházky. Jak to funguje ve Švédsku?
Neznám vůbec nikoho, kdo by dostal odklad školní docházky. Ve Švédsku je to jiné, děti se tam do školy těší. V rámci školy mají nultou třídu a ta nultá třída je spíše něco jako škola hrou, tou si projdou všechny děti. V rámci nulté třídy je volnější režim, rodiče snadno mohou vzít dítě třeba na dovolenou v průběhu školního roku, to už v první třídě tak jednoduše nejde.
LN Mluvíte o respektu učitelů k dětem. Ale co respekt dětí k učitelům?
Když třeba s dětmi potkáme paní učitelku na nákupu, tak ji obejmou a mají radost, ale zároveň ji respektují. Nikdy nepřekročí hranice. To mě velmi fascinuje. Přemýšlela jsem o tom, jestli je to osobností nebo zkušeností učitele. Učitel dětem dá prostor, ale zároveň si určí meze a ony je respektují. Švédská společnost je hodně založená na diskusi. Nerozhodnou zásadní věc, pokud není prověřená a prodiskutovaná všemi, přičemž všichni do toho procesu mají možnost vstoupit. Nevýhodou samo-
Když jsem tady v české škole a vidím, že přijde nějaký nový žák z cizí země, je mi líto, že nedostane žádnou podporu. Je vlastně vhozen do vody – snaž se plavat, jak umíš. U nás učitel zavolá do centra a hned tam žák má nějakou spásnou duši, která mu jazykově pomůže. Hlavně v začátku je to významná pomoc. Dítě se pak cítí mnohem bezpečněji. Nechápu, že tu není možnost pro žáky, kteří přicházejí ze zahraničí, mít nějakou jazykovou spojku, která pomůže. Ono to pak totiž jde ohromně rychle. Děti jsou za třiměsíce schopny pochytit základy jazyka, takže to není ani nijak finančně nákladné.
Děti mají individuální plány, zohledňují se v nich jejich pokroky. Není to tak, že by ve stejnou chvíli museli všichni zvládnout totéž.
Autorka je redaktorka Informačního centra o vzdělávání EDUin
Na konci čtvrté a šesté třídy jsou větší, státní zkoušky, které ověřují, zda dítě může postoupit do dalšího cyklu