NA HRADĚ A V PODHRADÍ: JAK SE ŽILO V DOBĚ JIŘÍHO Z PODĚBRAD

Páteř každého dvora sestávala z členité soustavy úřadů, jejichž držitelé zabezpečovali každodenní agendu, vykonávali správní činnost, zajišťovali komunikaci s okolím, starali se však také o zábavu či o duchovní péči. Uspořádání dvorských úřadů jasně navazovalo na prostředí „domácnosti“, jakou si držely už dávné společenské elity. Také zde najdeme různě postavenou čeleď, která pečovala o majetek, zajišťovala potraviny a nápoje, měla na starosti koně, hospodářská zvířata a celkově zaopatřovala všechny potřeby, jež souvisely s každodenním životem.

Z „domácnosti“ke správě země

S rostoucím společenským významem dvora stoupalo i množství lidí, kteří byli zapotřebí k zabezpečení každodenní hospodářské, politické i společenské agendy a docházelo k hlubšímu rozlišení ve struktuře služebného personálu. Vybrané posty získávaly na významu a jejich činnost se postupně koncentrovala pouze na organizační funkce, dohled nad podřízenými a ceremoniální úkony. Vrcholní hodnostáři přestávali působit pouze v rámci původní domácnosti a nabývali pravomoci ve správní organizaci ovládaného území.

V českém prostředí tento proces probíhal od raného středověku spolu s utvářením přemyslovského panství a rozvojem jeho správního aparátu. V období staršího středověku tvořily dvorské úřady vr- chol správního mechanismu. K nejvýznamnějším náležely hodnosti komorníka, maršálka, číšníka, stolníka, sudího, hofmistra či kancléře, kterým podléhali různě postavení úředníci a rozsáhlý služebný personál. Od 13. století sledujeme postupnou proměnu, která směřovala k rozlišení na zemské a dvorské úřady, přičemž váha dvorských hodností ustupovala významu zemských institucí.

Zemské vs. dvorské úřady

V období pozdního středověku si sice dvůr spolu s úřady zachovával výrazné politické, kulturní a společenské funkce, na špici správního aparátu však stály zemské úřady spravované stavy (viz včerejší díl seriálu), což se promítalo i do proměn jednotlivých úřadů. Za Jiřího vlády například došlo k rozdělení hodnosti hofmistra na dva samostatné úřady. Zatímco hofmistr dvora dále dohlížel na fungování dvora, nově ustavený hofmistr Království českého předsedal komornímu soudu i královské radě a zařadil se mezi nejvyšší zemské hodnostáře.

Některé úřady pak stály na pomezí obou sfér. K nejvýznamnějším patřil mincmistr, jehož činnost reprezentovala panovníkův mincovní regál. Důležitou roli v době Jiřího vlády plnil královský prokurátor, jenž zastupoval majetkové zájmy panovníka v souvislosti s přezkoumáváním oprávněné držby zastavených královských statků či v případě odúmrti.