Přivýdělek, který se vymkl kontrole

PRAHA Není nic horšího, než když si obyvatelé nemohou dovolit žít ve vlastním městě, povzdychl si starosta metropole Palma de Mallorca Antoni Noguera kvůli službám typu Airbnb. Ostrovní město se chce s fenoménem sdíleného ubytování vypořádat a pronájmy bytů zakázat. Zdaleka není samo, problém trápí i Česko.

Krátkodobé pronájmy přinášejí vedle užitku do tuzemských měst bezpočet problémů, krom jiného i raketově ženou nahoru nájmy. Vzniklo proto několik ná- vrhů. Nejnovějším je ten poslance vládního hnutí ANO Patrika Nachera, který je zároveň pražským zastupitelem. Metropole trpí sdíleným ubytováním suverénně nejvíce – podle zprostředkovatele Airbnb je v celé republice deset tisíc hostitelů, přičemž 7200 z nich v hlavním městě.

Nacher navrhne změnu živnostenského zákona, který by definoval nový druh činnosti v rámci volné živnosti – krátkodobý pronájem. Zároveň by zákon dával zmocnění samosprávám, aby si města mohla nastavit svoje pravidla. Služby jako Airbnb by tak nepodléhaly úplnému zákazu, stát, potažmo města by jim však nastavily jasné mantinely. Podobně jako tomu bylo s povolováním počtu výherních automatů.

„Je to vlastně minimální zásah. Vycházel jsem ze zkušeností ze zahraničí. Nejsem zastáncem revolučních opatření, aby něco, co je nejdřív úplně povolené, dospě- lo do fáze úplného zákazu,“řekl LN Nacher.

Krátkodobý pronájem bude definovaný jako ten, kdy se host zdrží méně než sedm dní v kuse. Každý majitel nemovitosti, který svoje zázemí alespoň jednou ročně takto poskytne, už by spadal do režimu krátkodobého pronájmu.

Jednotlivá města si následně vyhláškami nastaví, kolikrát lze u jednohomajitele v jednom roce opakovat maximálně sedmidenní lhůtu. Jako příklad Nacher uvádí, že v Pra- ze by stropem mohlo být devadesát dní na poskytovatele. „Nemá smysl to definovat plošně zákonem, protože v Jáchymově to bude problém úplně jiného rozsahu než v Praze,“vysvětluje Nacher.

Zároveň navrhuje, aby ve vyhlášce měly určitou pravomoc sami majitelé bytu v rámci společenství vlastníků. Pokud by se na tom všichni v domě domluvili, mohli by operovat i s delším časovým úsekem, vyhláška by ovšem opět stanovila, kam až se mohou rozmáchnout. Typově třeba na 150 dní v roce. „I v jednotlivých částech města je totiž jiná situace. Je to dům od domu. Úprava by zároveň měla chránit majitele bytu i souseda, kterého může obtěžovat, že se tam lidé chovají jako v hotelu,“dodává Nacher.

Nedávno přišlo s úvahou regulace služeb typu Airbnb iministerstvo financí. To navrhuje sloučení poplatku z ubytovacích kapacit a rekreačního a lázeňského poplat- ku. Ten první totiž ti, kdo provozují krátkodobý pronájem, platit nemusí. Druhý ano, často ho ale pronajímatelé ignorují. Jen v Praze se odhaduje, že tak uniká 120 milionů korun ročně. Ministerstvo chce sloučením obou poplatků postavit na stejnou úroveň ty, kdo podnikají přes Airbnb, a ty, kdo provozují hotel nebo kemp.

Piráti nabízejí řešení v rámci něhož by se povinnosti přenesly na zprostředkovatele. Místní poplatky by odvádělo přímo Airbnb, a to na základě dohody s obcí, která by o to požádala. Nahlašovalo by i údaje o zahraničních turistech cizinecké policii.

I oni navrhují pravidla pro společenství vlastníků jednotek. Ten, kdo by chtěl s krátkodobými pronájmy podnikat, musel by to společenství vlastníků nahlásit. Souhlas by pak od ostatních v domě potřeboval každý, kdo by chtěl takto svůj byt pronajímat na delší dobu než 60 dní v roce.

V Česku sílí snaha zregulovat služby typu Airbnb. Podle jednoho z návrhů by mohl být krátkodobý pronájem novou živností.