Srdce a mysl
Balkánské země jsou důležité pro budoucnost EU
Moderní město s příjemnými kavárničkami, některými dokonce v rámci poslední hipsterské módy, za něž by se nemusela stydět žádná západoevropská metropole. Stejně jako za značky plnící hlavní nákupní třídu. Bělehrad zkrátka příjemně překvapí tím, jak málo se liší třeba od Budapešti vzdálené tři hodinky po zánovní dálnici. Srbsko na první pohled připomíná Česko těšící se před 15 lety na vstup do EU, akorát plně na dnešní úrovni. Hlavní rozdíl jsou billboardy u dálnice s červeno-modro-bílou vlajkou hlásající přátelství s Ruskem, stejně jako profesionálně vyvedené transparenty před parlamentem s antievropskými hesly.
Proto je velmi důležité, že bulharský premiér Bojko Borisov pozval na právě začínající eurosummit do Sofie zástupce balkánských zemí, krom Srbska i Černé Hory, Albánie, Bosny a Hercegoviny, Makedonie a také Kosova. Obecně se očekává, že již jen sedmadvacítka alespoň slíbí další kroky k přijetí právě pro Srby a Černohorce, kteří vzhlížejí k roku 2025. Evropská komise se ale úzkostlivě bojí jakékoliv datum slíbit. Podobně jsou v očekávání Albánci a Makedonci a bude škoda, pokud odjedou zklamáni. Na programu mají hlavy států aktuální body jako Donalda Trumpa, cla na ocel, Jeruzalém či imigraci a reformu eurozóny. Plán na upevnění svazků s Balkánem se ale dlouhodobě může ukázat jako důležitější, a to i pro nás. Jsou to historicky a kulturně relativně blízké země, které mohou být významné nejen jako trhy a odbytiště, ale i zdroj kvalifikované pracovní síly s malou jazykovou bariérou. Na druhé straně ale mohou se svými věčnými šarvátkami posílit v Bruselu dojem, že my na východě jsme jen potížisté.
Pro celou Evropu je nicméně zásadní vyhrát boj o srdce a mysl lidí na Balkáně, kde o vliv usiluje nejen Rusko, ale historicky i Turecko a nově i Čína. Těžko můžeme my nebo kdokoliv zvenčí porozumět tamní komplikované historii, ale měli bychom si bez ohledu na ni držet balkánské země co nejblíže. EU se zatím zmohla spíše na gesta jako zvolení Nového Sadu Evropským hlavním městem kultury pro rok 2021. Budeme ale potřebovat víc než barevná světýlka na symbolickém mostě a wi-fi síť z unijních peněz, která začne fungovat až příští rok. Dolní tok Dunaje byl od dob Římské říše branou do Evropy a nemělo by se na to zapomínat ani v Bruselu. Jan Klesla