Triumvirát Szórád, těžaři a MZe
„Klimatická změna“jako voda na mlýn šíbrů, kteří si z Lesů ČR udělali krmelec
Když jsem v roce 2014 řekl, že je Daniel Szórád, tehdy čerstvě jmenovaný a nyní čerstvě odvolaný generální ředitel Lesů České republiky, rizikem pro ekonomické zájmy státu, byl jsem bohužel jediný, kdo jeho instalaci do funkce veřejně kritizoval.
Roli Mariana Jurečky jsem od počátku vnímal jako roli bílého koně zákulisních hráčů řídících po dlouhá léta personálie Lesů ČR. Tutéž roli jsem viděl i u kariéristy Szóráda, jejž prosazovala už Jana Nagyová, ovlivněná zjevně stejnou šedou zónou. Premiéra Sobotku, který mě nechal do Szórádova životopisu nahlédnout na jednání na Úřadu vlády 25. března 2014 a požádal mě o názor, jsem před dopady této volby varoval. Mimo jiné i s odkazem na Szórádovy vazby na šíbry z tunelářské firmy CE Wood. Jelikož měl CE Wood vždy blízko k nejvlivnějším politikům a zastupovala ho taková advokátská esa jako Mgr. Radek Pokorný, tušil jsem, že moje varování nebude účinné.
Čas však běžel a na srážky chudý rok 2015 pomohl „vylepšit“zkázutvorné dílo šíbrů natolik, že se jim vymklo z rukou. Z řady lesních správ bylo slyšet o bezmezném porušování smluvních ujednání v oblasti ochrany lesa před kůrovci. Szórád si však na místech krajských ředitelů držel loajální lidi. Poukázat na totální manažerská selhání či na zametání sankcí za šíření kůrovce pod koberec bylo z nejnižších pater podniku na vyhazov.
Ochranu doplňovala nečinnost dozorčí rady Lesů ČR a ministerstva zemědělství, které totálně zanedbávalo své povinnosti, když zcela rezignovalo na kontrolní činnost z titulu ústředního orgánu státní správy lesů a zakladatele podniku.
Do kontroly na Nízkém Jeseníku se dlouho bohužel nechtělo ani České inspekci životního prostředí. Provedla ji teprve ve druhé polovině loňského roku. Tedy až poté, co kalamita explodovala a co o ní Česká televize informovala v pořadu Nedej se (14. května 2017). I přes omezený prostor v něm zazněla alespoň část získaných důkazů, které zalarmovaly veřejnost. Alespoň ČIŽP pochopila, že musí konat. Paradoxně z výsledků její kontroly ministr Jiří Milek na konferenci k Szórádovu odvolání necitoval ani slovo. Szórád tak mohl zahltit slepá média prohlášením, že odchází „bez kauzy“.
Kůrovcový krmelec
Šíření kůrovce v době, kdy lze vše svést na globální klimatickou změnu a nepůvodnost smrku, a ještě za to sklidit potlesk od lidí, kteří nemají o praktických problémech lesnictví ponětí, tak šíbrům přineslo nebývalý beztrestný profit. Kůrovcový krmelec fungoval nejméně od roku 2013, na Opavsku ještě déle. Byl neustále plný. Velké objemy těžeb a nákupů státního dřeva v jedné lokalitě jsou pro těžební firmy ideálním ekonomickým prostředím. Investice do technologií mají výrazně kratší návratnost, byznys v době konjunktury kvete. Na tom nic nezmění ani smluvní sankce za šíření kůrovce v řádech set tisíc korun. Proti stamilionovým tržbám za přeprodané státní dřevo jsou kapkou v moři.
Flagrantním porušením zásad ochrany lesa byla i obchodní politika Szórádova týmu, když porosty napadené kůrovcem často těžařům prodával i jako bloky dřeva „nastojato“v aukcích. Aukce si dokonce s Jurečkou vložili do Koncepce strategického rozvoje Lesů ČR pro léta 2015–19, kterou si napsali s lobby těžařů. Na severu Moravy dominující lýkožrout severský, který byl v době vyhlášení aukce často již ve třetím či čtvrtém týdnu vývoje, má obvykle šestitýdenní vývoj. Od vyhlášení aukce do podepsání smlouvy na těžbu však často uběhlo i více než osm týdnů. To už miliony lýkožroutů s vědomím manažerů Lesů ČR odlétly a škodily dál v okolních porostech. Koncepce „klimatické změny“byla plněna. Jurečka, těžařská a papírenská lobby Szóráda chválili, kde mohli.
Šíbři též dobře vědí, že kde jsou LČR nuceny pod tlakem kalamity nechat těžit velké objemy dřeva, tam zcela nestíhají bránit jeho krádežím. Zvláště když vedení LČR otálelo s personálním posílením kalamitních lesních správ. O tradici velkokrádeží dřeva ve státních lesích svědčí výsledky Národní inventarizace lesů. Ty však Szórád a Jurečka zametli pod koberec. Stejně tak dozorčí rada (ČT, Nedej se plus, 5. 2. 2017).
Obelhávaný laik, zneužitá vláda
Vrcholem umění triumvirátu „vedení LČR – těžební firmy – MZe“pak bylo zneužití kůrovcové kalamity ve smrkových porostech Moravy jako alibi pro předčasné bezsankční ukončení větši- ny pětiletých smluv LČR ke konci roku 2017 v celé republice. A to i na územních jednotkách s převahou listnáčů. Řada šíbrů tak byla zachráněna před obřími pokutami a výpověďmi smluv ze strany Lesů pro porušování smluvních ujednání. Podpůrná PR kampaň jela na plné obrátky. Laik mohl jen stěží pochopit, jak hluboce je obelháván. Zneužita byla i vláda. Útok na majetek státu vyvrcholil novými tendry. Jejich následkem tak v roce 2018 dojde s jistotou k největšímu okradení podniku na tržbách za dřevo za posledních 15 let. A zároveň k nejméně 30procentnímu nárůstu jeho nákladů. Zisky Lesů ČR tak zákonitě čeká pád ke dnu. A Lesy škemrání o dotace, kterého využijí i další.
Přesun miliard do kapes šíbrů byl však očekáván. V roce 2012 jsem veřejně predikoval, že tzv. Dřevěná kniha má mezi prioritními cíli globalizovat trh se zakázkami Lesů ČR ve prospěch několika vyvolených firem a poté kumulovat zisky z prodeje státního dřeva na straně těchto firem. Rok 2018 a další ukážou, že se to pokryteckému Danielu Szórádovi povedlo. Odchází luxusně – se zlatým padákem, a jak řekl, „s čistým svědomím“.