Jenom sídlištěm projít nestačí

Svého času u nás byla panelová sídliště nejtypičtější formou hromadné bytové výstavby. Jsou některá lepší než jiná? A jaký život nabízejí dnes? „Uživatelsky se to dá zlepšit významně, ale podstatu nezměníte,“říká architekt Jan Aulík.

LN Paneláky jsou považovány za symbol socialistické architektury. Pokud se ale nemýlím, je to „západní vynález“…

Neřeknu nic nového, když připomenu, že jejich počátečními ideovými i estetickými vzory byly avantgardní stavby z období konstruktivismu a funkcionalismu a s nimi spojené nepřirozené sociální konstrukty. Stejně jako selhaly tyto naivní, nereálné konstrukty při svém silovém uplatňování v životě lidí, selhal i přenos původních brilantních architektonických vzorů do masové produkce stavění.

LN Kdy se vlastně u nás začaly stavět panelové domy? A kdy se z nich stal fenomén?

Ty v pravém slova smyslu někdy v polovině 50. let minulého století. Některé první realizace nebyly vůbec špatné. Například sídliště Zelená liška v Praze 4 je dobrý koncept důstojného sociálního bydlení. Později nastupovalo omezení všeho jenom na bazální funkce a s tím spojená bezduchost.

LN Právě kvůli tomu jsou urbanismus a architektura panelových sídlišť často velmi kritizovány. Jak to vnímáte vy?

Převážně to byl škodlivý zásah do většiny měst. V satelitních polohách u větších měst jako Praha nebo Brno to vidím jako menší problém a jsou zde i panelová sídliště, která mají svoji kvalitu. U menšíchměst to ale byl vždy drtivý zásah do původně harmonického prostředí. Na občanskou vybavenost se přece pamatovalo i před panelovými sídlišti a naopak veřejné stavby, jako například školy a radnice, byly architektonickými dominantami měst oproti rozplizlým pavilonovým formám sídlištních škol...

LN Která sídliště byste označil za povedená? A která se naopak podle vás nepovedla?

Z těch pražských mám docela rád Zelenou lišku, Novodvorskou a Krč, je tam řada stále platných urbanistických kvalit i detailů parteru. A nepovedená nechci jmenovat. Nesmíme při těchto debatách zapomínat, že je to domov pro velké množství lidí, kteří je mají rádi. Nebo třeba ani nemají, ale nemůžou s tím nic dělat. LN Životnost paneláků se ukázala mnohem delší, než se původně předpokládalo. Takže v nich lidé bydlí dodnes, celkem téměř tři miliony. Nebylo by lepší je zbourat, jako to udělali třeba v Německu na území bývalé NDR či ve skotském Glasgow?

Není k dispozici žádné jednoduché plošné řešení, úvahy tímto směrem by byly stejně zjednodušující jako ty, které vedly k jejich výstavbě. Možná by stát měl stanovit nějakou komplexní strategii, kde do paneláků dál investovat a kde je zbořit a postavit nové domy. LN Někde se ale v rámci revitalizací k bourání přece jen částečně přistoupilo…

To máte pravdu. Například v areálu pražského BB Centra, kde přes 20 let jako architekt spolupracuji, se aktuálně dokončuje demolice dvou panelových domů, aby se na jejich místě postavil nový bytový dům s normálním městským parterem, s obchody. Je to ale velmi drahá metoda obnovy města, na samé hranici rentability, a realizovatelná je zde jen proto, že areál již za ta léta určité zdroje vytvořil. A také díky tomu, že developer Radim Passer neuvažuje výhradně ekonomicky.

LN Jaká je tedy kvalita života na sídlištích dnes?

Zde je myslím spíš nutné zeptat se na názor těch, kdo tam žijí, a to já nejsem. Jenom sídlištěm projít nestačí. Všeobecně vnímaný klad v množství zeleně mezi domy je na hranicích s volnou přírodní krajinou přeceňovaná hodnota a platí se za ni absolutní ztrátou městského prostředí, které je krásné.

Možná by stát měl stanovit nějakou komplexní strategii, kde do paneláků dál investovat a kde je zbořit a postavit nové domy

LN Co samotné domy? Zvyšují rekonstrukce jejich kvalitu?

Uživatelsky se to dá zlepšit významně, ale podstatu nezměníte. Například nekomfortní akustiku mezi byty prakticky nelze vyřešit, protože jakákoliv účinnější opatření by ubírala z beztak malých dimenzí bytu.

LNA co dispozice bytů? Byly vymyšleny dobře?

Ano, to dispoziční schéma je v daném standardu čisté a racionální.

LN Jak si stojí panelová sídliště ve srovnání s developerskými projekty postavenými po roce 1989? Poučili se developeři zminulosti?

Rozhodně se poučili. Řada těch, kteří produkovali výše uvedeným způsobem špatné domy, dnes postupuje zřetelně jinak.

Autorka je spolupracovnice redakce