Den D. Češi vyzvou USA

Davidové Pastrňák a Krejčí jsou specialisté na play off. Jak si povedou dnes?

(od našeho zpravodaje) Měl už za sebou dopolední dřinu v posilovně, teď šlapal na kole a po tváři mu stékal pot. Už nemohl a sám sebe – jako tolikrát během letního drilu – se útočník David Krejčí ptal: „Máš tohle zapotřebí?“Stačilo ale z paměti vylovit vzpomínku na boje o Stanley Cup, na rozhodující mače na světovém šampionátu a znovu se vrátila síla dál šlapat do pedálů.

„Protože to jsou přesně ty zápasy, kvůli kterým v létě trénujete. A teď je to tady. Je tu zápas, kdy musíte ukázat, co jste do toho v létě dali,“míní David Krejčí.

Tím duelem, o kterém mluví, je čtvrtfinále mistrovství světa proti Spojeným státům. Začátek čtyřdenního play off, kde vás za dvě výhry ocení medailí. A zároveň okamžik, kdy hokej „vstupuje“do boxerského ringu, z něhož odcházejí jen nadšení vítězové a smutní poražení. Ztratíte-li čtvrtfinálový mač, je konec. Reparát nepřijde. „Ty zápasy baví každého hokejistu. Hrajete o prodloužení sezony, protože nikdo nechce skončit před vrcholem turnaje. Celou skupinu dřete jen kvůli play off,“říká David Pastrňák.

Oba nemají společné jen křestní jméno, klubovou příslušnost (Boston) a teď místo v elitní české formaci. Oba shodně – jako velcí hráči – září v play off. Oba ho milují. Jako by v něm neměli nervy. Jako by vítězila jejich bezstarostnost.

Krejčí hned dvakrát vyhrál v NHL produktivitu play off (2011 a 2013), což je výjimečný počin, který v minulosti zvládli jen opravdoví hokejoví velikáni. Byť on to teď v Dánsku lehce devalvuje, když tvrdí: „Někdy to sedne a prostě to tam napadá. Nebral bych to tak, že když jsem vyhrál bodování, byl jsem nejlepší. Jen mám takové zápasy rád.“

Pastrňák zase před měsícem ve Stanley Cupu zničil šesti body v jediném utkání Toronto, což se mu podařilo jako nejmladšímu hráči historie NHL. Není tedy pochyb, že až se dnes v 16.15 rozjede čtvrtfinále v dánském Herningu, bude reprezentace gólově spoléhat právě na dvojici Davidů. „Vím o tom, že se to od nás čeká,“řekne Krejčí. „Ale my si v kabině věříme, že každý může rozhodnout zápas. Nesmíme spoléhat jen na jednu lajnu.“I Pastrňák volí diplomatická slova, která jsou před takovými zápasy obvyklá: „Vůbec to není o mně, jsme tu jako tým. Jeden hráč žádný zápas nevyhraje, musíme se semknout.“

Češi mají v posledních letech na velkých turnajích problém v play off střílet góly. Postrádali rozdílové hráče, ty, o nichž se v angličtině říká, že umějí ukrást zápas a že ho dokážou zlomit. Je jasné, že i Američané jsou si vědomi toho, jakou sílu bostonské duo má. Nasadí na ně obranářskou lajnu, která ho bude chtít vynulovat.

„Takže musíme hrát náš nejlep- ší zápas sezony,“říká Krejčí. Zároveň jsou oba Davidové na hru s osobními strážci zvyklí. Umějí je ošálit, umějí hrát v tempu, které play off přináší. To leckdy naopak bývá problém hráčů z evropských lig. Jsou vidět v základní skupině, září proti outsiderům, jenže pak se ve vyřazovací části vytratí. U Pastrňáka s Krejčím platil spíš opak. Nejlépe hráli proti Rusku, pak jim i kouč Jandač vyčítal, že proti slabším sokům zvolnili.

Po včerejším tréninku Pastrňák říkal: „Čtvrtfinálový mód už dorazil.“A Krejčí dovysvětloval: „Když po první třetině vedete 3:0, svádí to dát extra nahrávku, která už nemusí být. Takže se těším na zápas, kdy zase půjdu do brány a kdy budu čekat, jestli mě něco trefí, a budu clonit gólmanovi.“