Kvůli hospodaření se otřásá rozvědka
Předražené a fiktivní nákupy? Ředitel Jiří Šašek dočasně skončil ve funkci i kvůli odposlouchávacímu zařízení Agáta
PRAHA Existuje vážné podezření, že v letech 2015 až 2017 se někteří důstojníci civilní rozvědky dopustili defraudace státního majetku. Kvůli škodě velkého rozsahu Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) podal trestní oznámení. Vrchní státní zastupitelství v Praze začalo případ prověřovat. Tímto vysvětlením uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar tiskovou konferenci, na níž potvrdil, že kvůli průběžným výsledkům auditu postavil ředitele rozvědky Jiřího Šaška mimo službu.
„Vidím protiprávní jednání ve schválení nákupu majetku za nepřiměřenou cenu. V rozhodnutí o realizaci činnosti, která nespadá do působnosti úřadu a je v rozporu s právními předpisy. V uzavře- ní smlouvy o nákupu majetku bez oprávnění, přičemž doposud není zřejmé, jak byly tyto prostředky použity a zda vůbec byl tento majetek nakoupen,“vypočetl zásadní nedostatky Metnar. Podrobnosti s ohledem na utajené prověřování neprozradil. Podle informací LN z důvěryhodného zdroje z bezpečnostní komunity se problematické finanční transakce týkají výdajů za zhruba tři čtvrtě miliardy korun. Ministr vnitra však včera nechtěl případnou škodu komentovat.
Stopka pro ředitele
Další důvod, proč se rozhodl postavit šéfa úřadu mimo službu, spočíval podle Metnara v samotném šetření. Odhalení trestné činnosti zpravodajců ÚZSI je totiž v kompetenci speciálního útvaru rozvědky, který spadá přímo pod ředitele. Pro nezávislost šetření bylo proto potřeba minimálně do doby, než se celá záležitost osvětlí, Šaška dočasně zprostit výkonu funkce. Pokud se podezření rozptýlí, vrátí se do funkce. ÚZSI nyní vede náměstek Radek Musílek.
Týdeník Respekt už před časem upozornil na skutečnost, že se prověřuje, kam se poděly peníze určené pro krycí firmy. Ty si civilní rozvědka vytváří, aby zejména v zahraničí mohla působit v utajení. V balíku pochybných nákupů ovšem bylo i pořízení zpravodajské techniky. Speciálně mělo jít o nákup odposlouchávacích zařízení známých pod názvem Agáta. Na dotaz LN včera ministr vnitra ale neodpověděl.
Podezření, že se to týká odpo- slouchávacích setů, přinesla i MF DNES. Sety Agáta přitom mají hodnotu v řádu desítek milionů korun. A to v závislosti na tom, jaké všechny funkce obsahují. Co vlastně zařízení, které se vejde do kufru, umí? „Dříve Agáta dokázala zjistit informace o čísle telefonu a telefonních SIM kartách. Například policii sloužila k ustanovení anonymního čísla telefonu v určitém prostoru. Dnes tato zařízení umí provádět odposlechy, zachytávat a měnit SMS zprávy i rušit šifrované datové toky,“upozorňuje Jiří Schmidt ze společnosti Probin, která se zabývá ochranou před odposlechy.
Je otázka, proč to potřebovali právě agenti ÚZSI, jejichž dominantní úsilí směřuje k ochraně zájmů Česka v zahraničí. Ani předseda sněmovní komise pro kontro- lu ÚZSI Pavel Blažek (ODS) nechtěl o předmětu prověřování hovořit. „Je to v režimu nejvyššího utajení. Navíc jsme ve fázi prověřování. Na příští čtvrtek jsem ale svolal komisi, aby pan ministr vysvětlil, proč ředitele odvolal,“řekl LN Blažek. Opoziční strany zvažují kvůli personálním změnám v bezpečnostních sborech svolání mimořádného zasedání sněmovny. K ostražitosti vyzval i exšéf ÚZSI a senátor František Bublan (ČSSD). Personální šachy ho prý „znervóznily“.
Zjistit to lze
Ačkoli tajná služba pracuje v režimu utajení, neznamená to, že na její práci neexistuje účetnictví. „To je také důvod, proč ministr vnitra postavil ředitele Šaška mimo službu, protože jsou tam zjevně doklady, které podepsal,“je přesvědčen Karel Randák, který vedl rozvědku v letech 2004 až 2006. Šaška osobně do služby přijímal. „Je to v zásadě hodný člověk, ale na ředitele nevhodná figura, protože byl ve vleku bývalého náměstka Zdeňka Blahuta aministra vnitraMilana Chovance,“uvedl pro LN Randák. Exministr Chovanec i ÚZSI ovšem opakovaně v minulosti vyvraceli podezření, že by tajná služba prováděla cokoli nezákonného.
Randák upozornil, že za poslední půlrok rozvědku opustili už dva náměstci i šéf operativy. Podle něj to s aktuálním šetřením může souviset. Připomněl také, že sám byl před jedenácti lety z pozice ředitele ÚZSI odvolán vládou Mirka Topolánka (ODS), která neměla důvěru.