Babiš sonduje podporu u Kurze

PRAHA/VÍDEŇ Premiér v demisi Andrej Babiš má pro Rakousko slabost. Zdaleka ne jen proto, že se na sociálních sítích minulou zimu pochlubil fotkami z lyžování v Alpách.

Jižní soused Česka se stal první zemí, kterou pár hodin po loňských vítězných volbách lídr hnutí ANO označil za blízkého partnera v EU. „V Rakousku máme spojence,“pronesl Babiš loni v říjnu.

Otestovat, zda jeho chvála Rakousku ještě platí, bude mít premiér v demisi možnost dnes odpoledne. Z bezpečnostní konference Globsec v Bratislavě si Babiš odskočí do Vídně, kde ho čeká setkání s rakouským lidoveckým kancléřem Sebastianem Kurzem.

Na hodinové schůzce s nejmladším evropským premiérem chce Babiš probrat především unijní témata – řešení migrační otázky a připravovaný evropský rozpočet po roce 2020. Rakousko totiž v létě přebírá půlroční předsednictví EU a Vídeň bude hrát v obou tématech klíčovou roli.

Ne nutně ovšem tu, kterou by si Česko přálo. Ohledně výše unijního eráru se Praha s Vídní neshodne.

Zatímco Česko patří mezi země, kterým nijak nevadí, že si po brexitu do společné bruselské pokladny připlatí, Rakousko razí názor, že menší Unie má mít imenší rozpočet. „Přijatelné řešení je pro nás ještě hodně vzdálené,“prohlásil Kurz na začátku května, když Evropská komise zveřejnila první návrh rozpočtu na léta 2021–2027.

Bývalý velvyslanec v Rakousku Jan Sechter si nicméně myslí, že podporu by Babiš mohl ve Vídni nalézt třeba v názoru, že by členské zeměměly více samy rozhodovat o tom, kam evropské peníze poplynou.

„Rakušané podobně jako my upozorňují, že v evropském rozpočtu musí být větší efektivita a flexibilita při využívání fondů. Patří mezi země, které nechtějí jen mechanicky přesouvat peníze na jih Evropy a zároveň si uvědomují, že Česku stále chybí dopravní infrastruktura. Ta je samozřejmě důležitá i pro jejich přepravce,“soudí Sechter.

Shoda v migrační politice

Shoda mezi Babišem a Kurzem by mohla panovat i v migrační politice. A to přesto, že zkušenosti s migranty má Rakousko diametrálně odlišné. V devítimilionovém Rakousku žijí téměř dva miliony lidí, kteří mají kořeny v cizině.

Na druhou stranu loňské volby vynesly u našich jižních sousedů do vlády Svobodné (FPÖ), kteří volali po restriktivnější migrační politice. Rakousko tak letos přijme jen 30 tisíc migrantů a v uprchlických centrech začalo praktikovat přísné přístupy. Analyzuje data z mobilních telefonů klientů a do parlamentu míří novela zákona, která uloží migrantům podobně jako třeba v Dánsku nebo v Česku platit za pobyt v azylovém centru.

Také na unijní kvóty na přesouvání běženců má Rakousko kritický názor. Na rozdíl od Česka sice směrná čísla nebojkotovalo, varuje ale před jejich pokračováním.

„Rakušané byli mezi prvními, kdo upozorňovali na fakt, že skrytý mechanismus přerozdělování migrantů v novém dublinském nařízení nebude fungovat a že místo kvót se má rozpočet soustředit na ochranu vnější hranice EU,“upozorňuje Sechter.

Shodu naopak nemůže Babiš u rakouského kancléře hledat v otázce energetických zdrojů. Zvažovanou výstavbu nových bloků jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech Vídeň tradičně odmítá. Stejně jako debaty o vybudování úložiště atomového odpadu v lokalitě Čihadlo na Jindřichohradecku, která leží 20 kilometrů od rakouských hranic.

Rakouské spojenectví nelze čekat ani v otázce konkurence na trhu práce. Právě z důvodů nižších životních nákladů v některých zemích na východě EU rakouská vláda lidovců a Svobodných počátkem května poslala do parlamentu návrh na seškrtání rodičovských dávek vyplácených do ciziny.

Opatření by se dotklo i několika tisíc Čechů, kteří z rakouského platu živí rodinu u nás. Místo průměrných 150 eur měsíčně na potomka by nově dostávali jen 90 eur.

Česko může od Rakušanů čekat podporu ve flexibilitě rozpočtu EU. Názory na škodlivý atom a levný východ ale Vídeň jen tak nezmění.