Balkán si na vstup do EU ještě počká
představitele šestice zemí, které se mají výhledově k Unii přičlenit: Albánie, Bosny, Černé Hory, Kosova, Makedonie a Srbska. Ne všechny členské státy EU přitom v tuto chvíli podporují další rozšiřování. Zdráhavě se k němu staví zvláště Francie, jež argumentuje nutnými reformami Unie. A ve světle sílících euroskeptických hnutí napříč Unií mají obavy z integrace také další.
I kvůli tomu se tak nyní balkánské země na summitu nedočkaly konkrétního příslibu pro vstup. Strategie, kterou v únoru zveřejnil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, přitom uváděla pro začlenění Srbska a Černé Hory již rok 2025. Jak k tomu pro LN upřesnil komisař pro sousedskou politiku a rozšíření Johannes Hahn, jednalo se vždy pouze o výhledové datum.
„Není to příslib, že se kterákoliv ze zemí k tomuto datu připojí. Pouze to naznačuje, že pokud vedení členských zemí ukáže odhodlání a politickou vůli, pak je to uskutečnitelné, jakkoliv je to ambiciózní,“namítá. „Buď ale my exportujeme stabilitu, anebo si importujeme nestabilitu,“dodává na to konto Hahn.
Evropská komise loni oživila plán rozšíření Unie a doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Makedonií a Albánií, aby mohly nastoupit na touž cestu, po níž se již vydala Černá Hora a Srbsko. Konečné slovo v této věci budou mít možná unijní lídři již na červnovém summitu. Brusel tak reaguje nejen na potřebu řešit přelévající se bezpečnostní problémy, jako je nelegální migrace, ale také na sílící přítomnost dalších hráčů v regionu: Ruska, Číny či Turecka. To je sice samo kandidátskou zemí, přístupové rozhovory s ním jsou ale u ledu. A s předvstupní pomocí pro něj vůbec nepočítá ani před několika dny zveřejněný návrh unijního rozpočtu pro roky 2021 až 2027. Makedonie na zahájení rozhovorů čeká už od roku 2004. Další postup dosud blokoval letitý spor s Řeckem o oficiální název země. Situaci Albánie pro změnu komplikovala nutnost hlubokých reforem veřejné správy či soudnictví.
Prezidenti a premiéři EU na mimořádném summitu v Sofii jednali mimo jiné o možném rozšíření Unie o západobalkánské státy. Konkrétní datum ale nezaznělo. Brusel příslib členství zdůrazňuje i kvůli sílícímu vlivu Ruska, Číny či Turecka v regionu.
Babiš: Integrace je v našem zájmu
Z šestice zemí západního Balkánu jsou nyní členství nejvíce vzdálené Bosna a Kosovo. I jim měl ovšem nynější summit dodat kuráž k dotažení potřebných reforem do konce. Český premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) v prohlášení pro novináře kritizoval absenci jakéhokoliv výhledového data připojení v závěrečné deklaraci. Podle jeho slov mají shodný názor i další státy visegrádské čtyřky.
„Je i v našem zájmu, aby perspektivně tyto státy byly členy Evropské unie. Směřuje to k tomu, aby schengenský prostor byla celá Evropa. Abychom bezpečnost Evropy bránili na našich přirozených, kontinentálních hranicích. Evropa musí dospět k tomu, že bude jedním uceleným teritoriálním celkem,“argumentoval včera Babiš po jednání s balkánskými protějšky.
S některými z nich se unijní lídři brzy uvidí znovu. V červenci hostí Británie další summit mimo klasický čtvrtletní cyklus a hodlá na něj pozvat i je. Zaměřit se na něm chce na bezpečnost.