Horníček vtipný, i když stoletý
Jistěže můžeme všelijaké nahrávky Miroslava Horníčka považovat za notoricky známé, často v televizních i rozhlasových pořadech omílané. Po pravdě je to však trochu jinak: kupodivu jen některé skeče, výstupy, vyprávění nebo četby se stále opakují. Herec Horníčkova naturelu ovšem během svého aktivního života nastřádal mnoho zvukově zachycených pokladů, jež i dnešnímu uchu znějí lahodně. Vydaly na třicet hodin (a dvě minuty a třiadvacet sekund) poslechu, který pro komplet nahrávek ke století od Horníčkova narození pro Supraphon připravil editor Jakub Kamberský.
Dobře odtajněný Horníček pochopitelně na třech CD – MP3 obsahuje slavné Předscény s Janem Werichem, ale i Necenzurované výstupy, interpretaci vlastních textů autorových, divadelní účinkování v zásadních hrách Semaforu, v Divadélku pod věží Marie Rottrové, ve Viole, vzpomínky s kolegy, recitál s Hanou Hegerovou, slavné televizní Hovory H… Jsou vtipné a chytré i s odstupem času, protože Miroslav Horníček disponoval pohotovou elegancí, bohatým jazykem, jemným humorem, vypravěčskou fantazií a zásadně dobrou volbou partnerů na scéně. A týká se to i těch, jejichž slova někdy interpretoval. Jména Werich, Suchý, Kopecký, Sovák, Svitáček, Lasica a Satinský, Traxleři i Český skiffle k Horníčkovi už historicky patří.
Za kongeniální sestavu je možné prohlásit trojici Nepil – Werich – Horníček. Dnešní kreativci, kteří se horko těžko snaží v reklamě používat vtip a jen málokdy se jim podaří účelu dosáhnout nevtíravě, by měli k této trojici vzhlížet a učit se od ní jak z čítanky. Určitě by měli znát sérii reklamních kousků, které napsal František Nepil a (v časech nouze v letech 1964–1968) namluvili a autorsky nepochybně doplňovali Horníček sWerichem. Nejenže propagovali rostlinné tuky, mošty nebo třeboňského kapra, dodali i recepty na chutnou krmi, a to všechno zábavně, hravě, lehce, jako by je to doopravdy bavilo.
Nejrůznější nahrávky se dochovaly někdy ve studiových, jindy v amatérských záznamech. Některé v kompletu můžeme slyšet ve více verzích nebo v životopisném sestřihu Roberta Tamchyny a jsou pozoruhodné tím, jak nestárnou. Inteligence, talent, radost ze hry, dokonalá čeština – kdepak to dnes najdeme tak pěkně pohromadě?