Lidé v dluhové pasti větří šanci
PRAHA V Česku bylo loni 863 tisíc lidí v exekuci. Z toho jich skoro půl milionu mělo tři a více exekucí, což je odborníky považováno za hranici dluhové pasti, tedy situaci, kdy se už lidé nemají prakticky šanci z dluhů dostat. Novou nadějí by pro předlužené mohla být chystaná novela insolvenčního zákona.
Ta by měla lidem nabídnout možnost se oddlužit buď za pět let po splacení alespoň 30 procent dluhu nebo za kratší čas – za tři roky – ale uhradit by museli alespoň po- lovinu svých závazků. Navíc, pokud projeví prokazatelnou snahu své dluhy splatit, soud by je mohl oddlužit i tehdy, když se jim nepodaří předepsané sumy v příslušném termínu dosáhnout.
Původní vládní návrh nicméně počítal i s variantou sedmi let v dluhovém očistci a s hypotetickou šancí, že by dlužník nemusel nakonec splatit nic. Ta sice s různými pozměnovacími návrhy padla patrně pod stůl, ale do svého názvu si ji vetkla pondělní konference LN s předními tuzemskými odborníky Nulové oddlužení: Naděje pro dlužníky, nebo morální hazard?
„Dlouho se bralo, že to, že je tolik lidí v exekuci, není problém. Respektive, je to jen jejich problém a mají si to sami vyřešit. Od toho jsme se posunuli a jeminimálně sporné, jak moc za to lidé mohou sami, a uvědomili jsme si, že jde o celospolečenský problém,“řekl na konferenci ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán.
Podle Pelikána jsou předlužení lidé problém i z hlediska regulace. Finanční sankce jsou totiž často nástrojem využívaným například v případě spáchání přestupků. Člověka s milionovým dluhem nicméně pokuta ve výši 2000 asi jen těžko k něčemu přiměje. Navíc jsou často kvůli absolutní demotivaci pracovat zátěží pro sociální systém.
Podle Daniela Hůleho z neziskové organizace Člověk v tísni je viníků tohoto stavu více. „Můžou za něj nejen neopatrní věřitelé a predátorské úvěrové společnosti, ale i féroví a hloupí věřitelé, kteří rozpůjčovali peníze lidem, kteří je nemohli splatit. Sice to firmy mohly předvídat, ale v zájmu honění dobrých hospodářských výsledků důsledně neprověřovaly, jestli na to ti lidé mají,“uvedl Hůle.
Oddlužovací novela má nabídnout předluženým lidem cestu z dluhů ven, ale zároveň to nemá udělat za ně. V Česku možnost oddlužit se už existuje, ale jen v případě, že člověk splatí v pětiletém období 30 procent dluhu. „Ta ukazuje, že ke zneužívání tohoto institutu nedochází, maximálně o tom kolují legendy. Náklady na oddlužení jsou pro dlužníka vysoké, roky žije s minimem peněz, zbytek dává na splátku dluhů, a o své snaze musí přesvědčit insolvenčního správce a soud,“doplnil ministr.
Novela by nicméně umožnila rozšířit počet lidí, kteří by se tak mohli dostat z problémů. „Nevíme ale přesně kolik z více než 860 tisíc lidí, kteří toho dnes nemohou využít, by nově mohlo do procesu vstoupit. Často se také zapomíná na to, že i když se lidem tatomožnost nabídne, tak ji nevyužijí,“upozornil Pelikán. Dlužníky je dokonce třeba často přemlou- vat, aby proces podstoupili. Pozitivní výsledek ostatně není zaručen.
„Problém je v tom, že pozměňovací návrhy de facto zachovávají status quo. Jinými slovy, všichni budou do procesu vpuštěni, ale může se stát to, že pět let se jim bude strhávat více peněz než v exekuci a na konci jim soud stejně může říct, že zaplatili jen sedm procent dluhu a to jemálo a neoddluží je,“vysvětluje Radek Hábl, expert pro oblast bezdlužnosti z Agentury pro sociální začleňování.
„Jaká bude rozhodovací praxe, se ukáže za několik let. Jestli se soudy ustálí, že oddlužení bude například kolem 20 procent zaplacené částky, či třeba sedmi,“dodal Hábl závěrem.