Češi se vyučí pro boj se lží

Centrum excelence proti hybridním hrozbám v Helsinkách by mohlo školit i české úředníky

PRAHA Když prezident Miloš Zeman před dvěma týdny nečekaně oznámil, že se podle jeho informací v Česku vyráběl a testoval nervově paralytický jed novičok, spustil tím lavinu reakcí. Zemanovo tvrzení začali komentoval a vyvracet ministerstva, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, poslanci i senátoři. Své k tomu řekly i tajné služby – byť na uzavřeném jednání senátního výboru.

Žádná koordinace přitom neexistovala. Ukázalo se, že na dezinterpretace utajovaných informací, které posloužily Rusku v ostře sledované kauze útoku na dvojitého agenta Sergeje Skripala, nemá Česko vypracovaný krizový manuál, který by dokázal sjednat řád napříč politikou a státní správou.

Instituce, která by měla Čechům pomoci zvládat hybridní hrozby, mezi něž patří třeba šíření protichůdných informací od státu, se jmenuje Evropské centrum excelence pro boj s hybridními hrozbami (Hybrid CoE). Vzniklo loni na podzim a sídlí v Helsinkách.

Česko se stane jeho šestnáctým členem. Memorandum o přistoupení k této instituci, která sdružuje know-how států EU a NATO, by dnes měl v rámci své dvoudenní návštěvy Finska podepsat premiér v demisi Andrej Babiš.

Česko si od toho slibuje přístup k finským zkušenostem se zvládáním hrozeb, které je založeno na koordinaci kroků napříč státní správou. Členství v helsinském centru také umožní sdílet zkušenosti – třeba zrovna v otázce, kdo a proč má zájem na smazávání ruské stopy v kauze novičok.

„Určitě nejde jen o gesto. Hybridní hrozby jsou realita a Finsko je špička v oboru. Naše účast je krok správným směrem,“řekl LN ministr zahraničíMartin Stropnický. „Boj proti hybridním hrozbám, které jsou ze své podstaty přeshraniční, nelze v současném světě vést izolovaně na úrovni jednoho členského státu,“doplňuje ho šéf vnitra Lubomír Metnar. Británie, Finsko, Francie, Německo, Lotyšsko, Litva, Polsko, Švédsko a Spojené státy podepsaly před rokem memorandum o zřízení centra proti „hybridním hrozbám“.

Středisko se sídlem v Helsinkách má pomoci vypořádávat se s dezinformacemi či falešnými zprávami.

K dohodě se postupně připojily Dánsko, Estonsko, Itálie, Nizozemsko, Norsko a Španělsko. Česko se stane 16. členem.

Podle informací LN bude mít členství v helsinské organizaci i praktické výhody – třeba v podobě kurzů pro úředníky státní správy, kteří musejí rychle a správně reagovat na případné informační útoky.

Helsinské centrum není v EU jediné, které se specializuje na hybridní hrozby. V Bruselu například v rámci Evropské služby pro vnější činnost, tedy neformálního ministerstva zahraničí EU, pracuje tým East Strat Com, který se specializuje na ruské dezinformace. Pracuje v něm i Jakub Kalenský, bývalý redaktor tohoto listu. V lotyšské Rize od roku 2015 zase působí centrum excelence Severoatlantické aliance zaměřené na vědecký výzkum v oblasti strategické komunikace a sociálních sítí.

„ Společné centrum EU aNATO v Helsinkách obě tyto instituce do určité míry propojuje a jeho specialitou jsou mimo jiné i praktická cvičení na posílení odolnosti společnosti proti hybridním hrozbám,“vysvětluje Petr Boháček, bezpečnostní expert Asociace pro mezinárodní otázky. „Není to ten klasický jednoduchý boj proti fake news, kde se zejména identifikuje zdroj a nějakým způsobem se ta dezinformace vyvrací,“dodává.

Útvar pro boj s dezinformacemi a jinými podvratnými praktikami, které mohou destabilizovat stát, vznikl i v Česku. Loni v lednu začalo při ministerstvu vnitra působit Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Svou vlastní odbornou skupinu pro hybridní hrozby má také Bezpečnostní rada státu.

Zejména ministerské centrum, která se zaměřuje na ověřování faktů a osvětu, ale čelí pochybnostem, zda v záplavě informací má jeho činnost navenek smysl. Jedním z největších kritiků je prezident Zeman, který centrum překřtil na „ministerstvo pravdy“.

„Chyby, které úředníci tohoto centra napáchají, mohou být nebezpečnější než samotné dezinformace,“poznamenala loni hlava státu posměšně.

Zemanovi vadí zejména často kritický tón vůči Rusku. Není ostatně sám. Ze stejného důvodu se členem helsinského centra nestalo třeba Řecko, které je vůči Kremlu tradičně opatrné.