Bezhlavé přidávání? Vyšší platy jsou namístě
ást analytiků varuje, že mzdy v českých průmyslových firmách se zvyšují bezhlavě a nezodpovědně. Měl by se jejich vývoj ponechat nabídce a poptávce? Nebo máme být opatrní, protože příliš vysoké mzdy nám při recesi zlomí vaz?
mzdy a vysoký odliv kapitálu jsou dědictvím, které si neseme od 90. let. Takzvanou levnou ekonomiku, kterou z nás tehdejší transformátoři vytvořili, je třeba odbourat. Vyměnit ekonomiku výroby meziproduktů za výrobu s vyšší přidanou hodnotou. Po vzoru zemí, kterým se povedl ekonomický „skok“, bychom si měli definovat sektory, v nichž se můžeme ve světovém měřítku poměřovat, jako je výroba nanotechnologií či letecký průmysl, a cíleně je podporovat.
V prvním kroku musí vláda konečně připravit pořádnou hospodářskou strategii, která by mohla zemi z marasmu levné ekonomiky s levnými mzdami vysvobodit. Dokázal bych si představit, že taková strategie by byla v programovém prohlášení vlády, která by přemýšlela moderně a progresivně. Nakonec bychom se mohli dočkat toho, že požadavek odborů na důstojné mzdy nám nebude připadat jako z jiného světa.
Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí. Michal Pícl: Levná ekonomika
Podnikohospodářská fakulta VŠE, člen představenstva Masarykovy demokratické akademie
Helena Horská: Očistný proces
o mzdách by mělo reflektovat podmínky konkrétní firmy. Zatímco jedna si může dovolit dvouciferný nárůst, jinou to může položit.
Počítat musíme i z další formou mzdové nákazy, kterou představuje růst mezd v podnicích, jež dominují konkrétnímu sektoru a nastavují měřítko pro zbytek. Ten se pak musí přizpůsobit.
Tlak na růst mezd, který zažíváme a z něhož mají zaměstnanci (i maloobchodníci, realitní makléři atd.) radost, povede k očistnému procesu. Firmy, kterým se nepodaří vyrovnat se s rostoucími náklady (nejen mzdovými), skončí a propustí zaměstnance.
Naopak společnosti, kterým se bude dařit i dále, porostou a mnohým z propuštěných rády nabídnou práci. Ze skříní začnou vylézat takzvané zombie společnosti, jejichž přežívání podle renomovaných zahraničních institucí doposud brzdilo růst národohospodářské produktivity nejen v Evropě, ale i v USA a jinde. Tento „úklid” prospěje ekonomice i občanům. Zdroje včetně pracovní síly se bu- dou využívat efektivně. Produktivita práce a s ní i ekonomická úroveň naší země poroste. hlavní ekonomka Raiffeisenbank Nejsem si jist, zda se adjektiva bezhlavý a nezodpovědný vztahují na naši současnost. Ti, co požadují vysoký mzdový růst, by si přesto měli uvědomit minimálně dvě věcí. Zaprvé, mzdy obvykle nejsou pružné směrem dolů. Současný růst je nastaven na skvělou ekonomickou kondici, která nemusí trvat věčně. Dnešní apetit může vyvolat očekávání, že už to tak bude navždy, což je falešné.
Zadruhé, je vhodné sledovat trh práce v celé komplexnosti. Amzda či cena práce je pouze jedním z jeho parametrů. Dalším je například míra nezaměstnanosti (u nás bezprecedentně nízká).
Kdyby měl mzdový nárůst vést k tomu, že se nezaměstnanost začne citelně zvedat, nebo by způsobil inflační vzlínání a zvýšení životních nákladů, byl by to signál k zastavení snahy o mzdový růst. Zatím nic z toho na obzoru není. člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, Brusel; ekonom České spořitelny
ekonomika si výrazně vyšší mzdy může dovolit. Poměrně k EU15 jsou zhruba o 20 procent nižší než produktivita. Nižší vykázaná produktivita navíc odráží nižší mzdovou hladinu. To je nejlépe vidět ve veřejném sektoru, třeba ve školství.
Ale platí to do velké míry i ve firmách. Například přidaná hodnota stejného úkonu pracovníka automobilky v Mladé Boleslavi a ve Wolfsburgu za použití identické technologie je nižší jen díky tomu, že ten český je placený v nominále třeba o 60 procent méně. Prostor pro zvyšování mezd je tedy ještě větší, než by se mohlo zdát.
Petr Zahradník: Nepružné mzdy Jan Drahokoupil: Prostor k růstu existuje
Evropský odborový institut a Mannheimská univerzita
Debata je redakčně krácena. Dále do ní přispěli Lubomír Lízal, Edvard Outrata, Dominik Stroukal a Dušan Tříska. Celé texty najdete na adrese www.ceskapozice.lidovky.cz