Děti padají do pastí na síti

Zločiny na webu

První kontakt se sociální sítí mají děti v devíti letech. Obsluhují řadu profilů, kde manipulují se svým věkem. Rodiče o tom často nevědí. Odborníci chtějí klást vyšší nároky na rodičovskou odpovědnost.

To tlustý prase a šprt má zase samý jedničky – to napsala k fotce spolužačky žákyně základní školy a pověsila příspěvek na Facebook. Když dívka, na kterou škodolibý příspěvek útočil, došla domů, přibylo pod fotkou 195 negativních komentářů. Většina z nich krutě útočila na její nadváhu.

Když si dívka příspěvky zejména spolužáků přečetla, vzala tužku a papír a svojí matce napsala dopis na rozloučenou. O děsivý příběh, který naštěstí neskončil sebevraždou, ale půlroční psychiatrickou léčbou, se na konferenci Právo a děti v kyberprostoru, organizované ústavně-právním výborem Senátu, podělil Jiří Kafka z odboru oddělení sociální ochrany a prevence Krajského úřadu Vysočina.

Na seznamce už na základce

Průměrný věk prvního přihlášení na sociální síť je devět let. Nejde jen o Facebook, ale třeba i o seznamovací aplikaci Tinder. Byť je přihlášení na sociální sítě oficiálně limitováno věkovou hranicí, dle zkušeností Michaely Štáfkové z adiktologické dorostové ambulance v Kladně to nic neřeší.

„Facebook je velkým tématem dětí zejména ve věku devět až dvanáct let. Mají mnoho různých profilů a manipulují na nich se svým věkem,“uvedla Štáfková na konferenci. Odhadem 43 pro- cent rodičů ale svoje děti potajmu na sociálních sítích sleduje. Štáfková vychází ze zkušeností adiktologické kliniky, na které pracuje s 124 rodinami, kde polovina dětí trpí nelátkovou závislostí – závislostí na síti.

Praxe adiktologů však ukazují, že většímu nebezpečí je vystavena věková skupina skupina v rozmezí dvanácti až sedmnácti let. „Pohybují se v prostředí takzvaného deepwebu (takzvaný hluboký web, na nějž je omezený přístup – pozn. red.), jenž dle odhadů tvoří až osmdesát procent internetu,“upozornila Štáfková. V tomto prostředí se podle dostupných informací obchoduje s nelegálními látkami, zbraněmi či s dětskou pornografií.

Odborníci však upozorňují, že děti mnohdy vystavují nebezpečí samotní rodiče. „Na sociální síti třeba maminka zveřejní fotku své nahé dcery, která onemocněla ne- štovicemi. Často také zveřejňují fotky spících dětí. Na svém profilu na sociální síti pak rodiče klidně uvedou kde bydlí, kde pracují a kam chodí jejich děti do školy,“uvedl Jiří Kafka. Pro potenciální pachatele trestných činů je tak poměrně jednoduché na základě takových indicií zjistit, kdy a kde se dítě bude pohybovat.

Děti versus hoaxy

Jeden z největších problémů pojmenovaly tři sociální pracovnice, které v průběhu konference diskutovaly v předsálí. „Chlapec, jehož případ mám na starosti, se hrozně divil, že se dopouští trestného činu, když kamarádům přeposílá nahé fotky své spolužačky, které mu sama poslala,“řekla LN sociální pracovnice, která si přála zůstat v anonymitě. Mezi dětmi podle sociální pracovnice chybí dostatečná osvěta. Většina z nich si totiž myslí, že za to, co udělají na síti, nemohou nést v „reálném světě“žádné následky.

Národní centrum bezpečnějšího internetu (NCBI) uskutečnilo výzkum, podle kterého bude do roku 2022 drtivá většina informací na internetu hoax, tedy klamavá či manipulativní zpráva. „Právě děti manipulaci podléhají nejvíce. Dodnes na základních školách upozorňujeme na nebezpečí typu Modrá velryba (manipulativní hra, která měla údajně za následek sebevraždu až 150 dětí v Evropě – pozn. red.),“uvedl Jiří Palyza, výkonný ředitel NCBI, který pravidelně na školách přednáší o nebezpečí na internetu. Podle zkušeností NCBI se průměrně jedno z pěti dětí s nebezpečím na internetu už osobně nebo u svých známých setkalo.

Podle odborníků je dalším kamenem úrazu fakt, že rodiče jsou často ve výpočetní technice za dětmi pozadu. Nemusí tak vůbec

Od roku 2011 policie eviduje statistiku kyberkriminality. Za sedm let vzrostla čtyřnásobně. V loňském roce policisté prověřovali 5329 skutků, které byly spáchány v prostředí internetu.

Nejčastějším trestným činem spáchaným na internetu je podvod a úvěrový podvod, v čase ale přibývá i závažnějších zločinů, jako například vydírání, sexuální nátlak nebo nebezpečné pronásledování (stalking).

Od ledna do března 2018 policie šetřila 19 případů obchodování s lidmi na internetu, jeden případ znásilnění a 21 případů ohrožování výchovy dítěte.

Policie uvádí, že je schopna objasnit 30 až 40 procent trestné činnosti na internetu.

vědět, co se děje za dveřmi dětského pokoje. Nabádají, aby se rodiče více zajímali o to, co dělají jejich děti, když dlouhé hodiny vysedávají u internetu.

Více odpovědnosti rodičů

Lenost rodičů nebo nepozornost k počínání na síti totiž mohou otevřít dveře soudní síně. Cestu k ochraně dětí v kyberprostoru vidí ústavní soudce Jaromír Jirsa v kladení vyšších nároků na rodičovskou odpovědnost. Ta by měla podle Jirsy pružně reagovat i na rozvoj technologií.

„Je odpovědnost rodiče, jak dítě nakládá s kyberprostředky. Kyberprostor je fenomén dnešní doby, proto se určitě takové případy brzy dostanou i před Ústavní soud. Ten by mohl řešit i otázku, jestli přílišná benevolence a nezodpovědnost rodičů nejsou za hranicí práva dítěte, aby se vyvíjelo zdravě,“uvedl na konferenci Jirsa.