Levnější pivo = vyšší výběr daní
Vláda při náběhu poslední vlny EET sníží DPH u řady služeb. Věří, že tím státní kasa vydělá, protože klesne potřeba příjmy tajit
PRAHA „Bude to na fakturu, nebo levněji?“je jedna z nejklasičtějších vět, kterou se řemeslníci loučí se svými zákazníky. Pokud obě strany přivřou oči nad tím, že z jejich vzájemného obchodního setkání se má odvést daň, stojí je to méně papírování i peněz. Vláda doufá, že zaběhaný mechanismus odbourá osvědčenou kombinací cukru a biče. Šlehnutím pro živnostníky je, že na ně brzy dopadne povinnost hlásit tržby Finanční správě. Sladká náplast spočívá v přeřazení jejich byznysu z patnáctiprocentní sazby DPH do desetiprocentní.
Takhle se má ulevit sudovému pivu, stravovacím službám, kadeřnicím a holičům, květinářstvím, obuvníkům a švadlenám, vodohospodářům, uklízecím službám nebo těm, kdo se chodí do domácností starat o děti, seniory či nemocné.
Ministerstvo financí, které změny připravilo, má za to, že dosáhne lepší daňové disciplíny. „Bilance prvního roku s evidencí tržeb v pohostinství v kombinaci se snížením daně na stravovací služby nám ukázala, že i přes nižší DPH se výběr daní zvýšil,“vysvětluje logiku opatření ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Restaurace a kavárny už se kvůli EET jednou posouvaly, z pásma 21 procent do první snížené sazby, teď jim zatížení DPH klesne podruhé. U lepšího daňového inkasa ale vedle této motivace hrál velkou roli také výkon ekonomiky. Domácnosti víc a víc utrácejí, jak se zvyšují mzdy, tím pádem obchodníci víc vydělávají a státní kasa získá.
Pro malé stačí papír
K novele zákona o elektronické evidenci tržeb vládu dohnal verdikt Ústavního soudu z loňského prosince, který zrušil náběh třetí a čtvrté fáze EET, po nichž už měli reportovat všichni. Soud řekl, že si politici musejí pečlivě rozmyslet, jestli lepší přehled o výdělcích a výběr daní stojí za všechny obtíže, které hlavně malým podnikatelům a živnostníkům nová zákonná povinnost přinese.
Ministerstvo teď přišlo s receptem, který by podle něj mohl fungovat. Vymezí se, kdo je tak malý, že na něj online hlášení tržeb nemá dopadat. Podle návrhu novely, již mají LN k dispozici, jsou to živnostníci, kteří mají nejvýše dva zaměstnance, v uplynulém roce si nepřišli na víc než dvě stě tisíc a ani rok následující jim takovou perspektivu nenabízí.
Takoví podnikatelé a k tomu lékaři coby speciální kategorie si nemusejí zavádět internet, pořizovat tablet nebo chytrý telefon s patřičným softwarem. Postaru vyplní klientovi papírovou účtenku, do kartotéky si uloží kopii a podle toho, jak moc pracují s počítačem, odešlou jednou za čtvrtletí Finanční správě formulář s uskutečněnými tržbami buď elektronicky, nebo opět na papíru.
Podle ministerského zdůvodnění se měkčí přístup na některé druhy služeb hodí, protože v podstatě cokoli bude lepší než dnešní situace. Berní úředníci nemají jak zjistit, jestli kadeřnice neostříhala někoho, o kom jim neřekla, nebo švec nevyspravil nepřiznanou podešev. Proto přijde povinnost hlášení s hranami obroušenými nižší daňovou sazbou.
„Navrhovaná změna se týká především zboží a služeb, u kterých je v praxi velice obtížné či nákladné zajistit efektivní výběr daně. Jedná se o služby, kde poskytovatel i konečný zákazník mohou realizovat transakci často skrytě, bez jakékoliv evidence či existence přítomnosti třetí strany. Nižší sazba daně z přidané hodnoty tak bude znamenat nižší stimul vyhnout se dani nejen pro poskytovatele, ale i pro zákazníka,“uvádí důvodová zpráva. Dopad změn v sazbách je spočítán na 3,4 miliardy, o které bude erár chudší, na druhé straně se počítá s tím, že to aspoň do jisté míry dorovnají odvody na dani u nově přiznávaných příjmů.
Výjimka natrvalo
Náběh poslední fáze EET, stejně jako účinnost celé novely, nemá pevně stanovené datum, bude záležet, jak rychle si novela získá souhlas od poslanců a senátorů. Až se jí to povede a objeví se ve Sbírce zákonů, za tři měsíce od té chvíle se spustí závěrečné kolo projektu.
Další novinka se týká zavedení plošného pardonu z povinnosti evidovat pro vyjmenované oblasti podnikání. Nebude třeba hlásit tržby nevidomých podnikatelů, z prodeje předplacených telefonních karet, takzvaných kreditů, z hazardních her a obchodní letecké přepravy ani z jakýchkoli transakcí uskutečněných platební kartou, což platí pro e-shopy i kamenné prodejny.
Stálé výjimky se u nich všech zavedou, protože se buď v praxi ukázalo, že to přináší příliš mnoho obtíží, aby to stálo za to, nebo si stát umí obstarat kýžená data jinak. To je třeba případ hazard- ních her, u nichž se chystá zavedení informačního rejstříku. V praxi by se s povinností hlásit tržby dubloval. Ministerstvo muselo u výjimek také vyhovět výhradě Ústavního soudu, že není možné, aby je vláda stanovovala sama dodatečnými nařízeními. Takový způsob je příliš nepředvídatelný a nikdo v něm nemá jistotu, jestli se ho zákon bude týkat, či ne. Nově tak musí být všechny výjimky výslovně uvedeny přímo v paragrafech.
Odpůrci EET z řad pravicové opozice se u Ústavního soudu domáhali, aby evidenci úplně zrušil, protože do práva na svobodné podnikání zasahuje příliš intenzivně. S tím se většina pléna neztotožnila.